Ernest Hemingway - Stařec a moře

• Jeho postavy se hrdiny stávají. Má svého příznačného hlavního hrdinu – je fyzicky silný a osamělý.

• Ve všech knihách se objevuje motiv vykořeněnosti a ztracenosti.

• Pracuje se symbolikou (býk)

• Skvěle umí zobrazit psychické děje v člověku.

• !! METODA LEDOVCE (pro umocnění textu eliminoval vše vedlejší, nepodstatné a soustředí se tak na hlavní myšlenku). Tento styl je výrazný a osobitý.

(the best kde to vidím je povídka Hills like white elephants)

• Sbohem, Armádo – román s autobiografickými prvky

Odehrává se při první světové válce, na italské frontě. Frederic Henry – je zraněn a musí na operaci, protože má přes 200 úlomků železa v noze. Odjede tam s ním i ošetřovatelka Catherine, angličanka, se kterou se setkával, a sbližují se ještě více. Catherine pak otěhotní, ale když to řekne Fredericovi, ten nadšeně nereaguje. Když se uzdraví, musí nastoupit opět do armády, posléze je při jedné akci omylem zatčen jako němec, proto musí utéct a utíká i s Catherine do Švýcarska. Tam čekají na její porod, ale děťátko se narodí mrtvé a Catherine posléze umírá také, kvůli krvácení.

• Zelené pahorky africké – inspirace při lovu zvěře v africe)

• Pátá kolona, Smrt odpoledne - povídky

• Komu zvoní hrana – román, dramatický příběh z občanské války ve španělsku. Děj se odehrává ve třech dnech.

Americký lektor španělštiny Robert Jordan. Má za úkol vyhodit do vzduchu most, a znemožnit tak přísun nepřátelských posil, zároveň se zde odehrává hluboký cit k mladé španělské dívce Marii

Stařec a moře 1952

Novela, poslední dílo vydané za autorova života. Napsal jej na Kubě během šesti týdnů.

Jedná se o dokonalý příklad metody ledovce.

Je to kniha o věcném lidském snažení a boji, o oslavě prostého člověka, o lidské existenci v krásné nepřející přírodě. A měřítkem životního štěstí zde není materiální zisk, ale hloubka uspokojení z čestného boje. Smyslem je poukázat na obrovskou lidskou statečnost a nezdolnou duševní sílu.

• Dílo je napsáno spisovným jazykem

• Objevují se zde španělské výrazy (guano, qué va)

• Objevují se zde přirovnání (ano těžké jako kříž)

• Napsáno velmi jednoduše, ale je zde skrytá určitá dynamika a napětí

• Autor využívá hlavně úvahy a popis a stařec zde také mluví často sám k sobě (například ke své ruce)

• Děj chronologický, jednoduchý, prostý

Děj se odehrává kolem poloviny 20. století ve vesnici poblíž Havany a na moři.

Hlavního hrdinu knihy, rybáře Santiaga, začíná trápit jeho smůla, kdy už mnoho dní po sobě neulovil žádnou rybu a nemá z čeho jíst. Na rozkaz rodičů ho musí opustit i jeho pomocník chlapec Manolin. Podle rodičů měl jít na loď někoho úspěšného a stařec s názorem rodičů souhlasil. Manolin se o něho staral, dával mu jídlo a pomáhal mu na moři. Jednoho dne se stařec rozhodne vyjet na moře, ale neplánuje lovit blízko u břehu tak, jako ostatní rybáři. Loučí se s chlapcem, kterého nechává ve vesnici. Po několika neúspěšných dnech na vodě chytí vysněný úlovek. Neví sice, jak vypadá, ale podle chování ryby pozná, že je to jeho snad největší úlovek. Ryba ho však překvapí svou silou a začne ho táhnout na otevřené moře. Stařec se ji snaží zadržet, je však starý a po několika hodinách svůj boj vzdává. Ryba ho vytrvale táhne dál a stařec je velmi vyčerpán a unaven, nepouští ji však z lodě, protože věří, že se jednou unaví a on ji bude moct zabít. To se mu - díky svým zkušenostem - podaří, přiváže ji k loďce a podle slunce míří zpět domů. Po cestě ale musí odolávat útokům žraloků na jeho loď. I přes velkou odhodlanost starce mu jeho úlovek sežerou. Po pár hodinách Santiago konečně dorazí do noční Havany, ale pouze s kostrou obrovské ryby. Dobelhá se do své chatrče, kde okamžitě upadne do hlubokého spánku, ze kterého ho probere až chlapec, který o něj měl strach a je nesmírně rád, že ho vidí v jeho posteli vystlané novinami.