Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




bylo nás pět

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (20,12 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

KAREL POLÁČEK: BYLO NÁS PĚT. LEDA, PRAHA 2016 Rozbor textu: Literární druh:Epika – jeden ze základních literárních druhů, zaměřuje se především na děj. Literární žánr:Humoristická próza Typ vypravěče:Ich-forma (dílo je vyprávěno v 1. osobě, příběh vykládá jedna z postav, je interpretován z jednoho pohledu), vypravěčem je chlapec Péťa Bajza (autor prostřednictvím této postavy vzpomíná na své dětství→ prvky autobiografie) Aktuálnost námětu:Dílo je částečně stále aktuální, ale jeho aktualita bohužel upadá, děti už netráví tolik času venku se svými kamarády, hrami a bezednými představami, tuto krásu vyměnily za mobily a virtuální svět. Čas a místo děje:V díle není uvedeno přesné časové a místní určení, z prózy lze ale vycítit, že se jedná o přelom 19. a 20. století. Děj se odehrává v maloměstě, pravděpodobně v rodném Rychnově nad Kněžnou. Jazyk a styl:Významným prvkem díla je jazyk, který je zároveň zdrojem humoru a komiky. Dětští hrdinové používají spisovnou češtinu spolu s frázemi dospělých, s knižními vyjádřeními a s nadměrně strojenými prvky – snaha napodobit mluvu dospělých (jelikož, pravil), tyto výrazy se zároveň prolínají s expresivními slovy (kulit vočadla), se slovy lidového dialektu (prauda, nýčko), obecnou češtinou, uličnickou hantýrkou (dolejzá), germanismy (šamstr, kvelb), profesionalismy, archaismy, školskými frázemi, chlapeckým slangem (meruna) a zkomoleninami (milistrant = ministrant). V promluvách postav se velmi často vyskytují spojky pročež, přičemž a jelikož. Slovními stereotypy chtěl ukázat jednotvárnost jednání postav. Typický slovosled a kostrbaté větné konstrukce z díla vytvářejí jazykový klenot. Kompozice:Kompozice je chronologická. Kniha není členěna na kapitoly, pouze na delší, graficky oddělené celky, které jdou za sebou v časovém sledu od jara do zimy. Největší část (asi jednu polovinu) tvoří horečnatý sen hlavního hrdiny způsobený spálovým onemocněním, je zde využito rámcové kompozice. Dílo nemá zápletku, děj je sled volně řazených epizod. Hlavní myšlenka:Autor chce prostřednictvím díla přiblížit život maloměstských lidí i dětí. Jemně karikoval maloměšťácké slabosti a popisoval je dětskýma očima. Postavy:V díle se vyskytuje velké množství postav, které se nevyvíjejí, jejich charakteristika není hlouběji propracovaná, omezuje se na typickou vlastnost, která zůstává neměnná. Péťa Bajza: hlavní hrdina a dětský vypravěč, školák, veselý, inteligentní, snaživý, ale často se nechává zlákat k nepravostem, má velkou představivost, spoustu kamarádů, se kterými zažívá různé příhody, je syn majitele koloniálu, rodiči je nucen hrát na housle, má staršího bratra Ladislava, který se učí na kupce v Mostě a mladší sestřičku (miminko) Mančinku, o kterou se někdy stará. Bejval Antonín: Péťův kamarád, syn majitele povoznictví, trošku namyšlený a lakomý, ale je vynalézavý, má různé bláznivé nápady, je iniciátorem všech klukovských akcí. Éda Kemlink: Péťův kamarád, syn úředníka z berního úřadu, velmi chytrý, má psa Pajdu, který s jiným psem (Amorem) krade v řeznictví buřty. Čeněk Jirsák: Péťův kamarád, syn krejčího, zbožný, ministrant, ale jeho koníčkem je ,,sbírání hříchů‘‘ ke svaté zpovědi, zapisuje si je, je ješitný, rošťácký, ale trochu zbabělý. Josef Zilvar z chudobince: kamarád Péti, velice chudý, jeho otec přišel ve válce o nohu, má dřevěnou protézu a stal se z něj ,,vrchní‘‘ žebrák, žijí spolu v chudobinci, je starší než ostatní kluci, několikrát propadl, vede rozumné řeči, nadává, je ale velmi statečný a někdy až překvapivě rozumný. Manželé Bajzovi: Péťovi rodiče, tatínek je majitel obchodu se smíšeným zbožím, přísný, ale i laskavý, občas příliš opatrný na peníze, maminka, žena v domácnosti, často zmírňuje tatínkovu přísnost, je hodná. Kristýna: služka, pracuje u Bajzů, pochází z horské vesnice Rampuše, proto jí Péťa občas říká Rampepurda, aby ji poškádlil, často se provokují a dělají si různé naschvály, je pracovitá, hodná, veselá a bláznivá, pořád se něčemu směje. Eva Svobodová: Péťova kamarádka, líbí se mu a on jí, nosí mu sladkosti z cukrárny (je dcera cukráře) a občas se účastní chlapeckých dobrodružství, je milá, hodná a poslušná. Otakárek Soumar: chlapec z bohaté rodiny, má francouzskou vychovatelku, která z něj nespustí oči, chtěl by se kamarádit s ostatními chlapci, ale ona mu to zakazuje. Je tlustý, jedináček, kluci si z něj utahují, ale někdy s nimi podniká dobrodružství, rád čte, své knihy, občas Péťovi půjčuje. Pan Fajst: Místní občan, moralista, klade přílišný důraz na staré mravy, je na Péťu zasedlý, neustále kontroluje, zda má čisté uši a žaluje rodičům, kluci pana Fajsta ale provokují a svými kousky jej dovádí k nepříčetnosti. Manželé Vařekovi: strýc a teta (Emílie) Péti Bajzy, vlastní obchod s galanterií, nikomu nic nepřejí, závistiví, lakomí, šetřiví, nesnáší rozhazovačnost, Bajzovi si před nimi musí hrát na chudáky. a další… Hlavní hrdina Petr pochází z rodiny obchodníka Vendelína Bajzy. Má dva sourozence, malou sestřičku Mančinku a bratra Ladislava, který už ale s Petrem a rodiči nebydlí, protože studuje v Mostě. Bajzovi mají služku – Kristýnu, která si od Péti vysloužila přezdívku Rampepurda – pochází totiž z horské vesnice Rampuše. Péťa se s Kristýnou neustále škádlí. Péťa Bajza chodí do základní školy, která se nachází v městečku. Spolu se svými kamarády – Bejvalem Antonínem, Čeňkem Jirsákem, Pepkem Zilvarem z chudobince a Édou Kemlinkem chodí ven a zažívají různá dobrodružství. Např. lezou tajně otevřeným oknem do biografu, aby nemuseli platit, samozřejmě jsou jednoho dne přistiženi. Chtěli si také ochočit vosy na med pomocí ohně, byli ale pobodáni a doma navíc dostali výprask. Dále měli nápad, že si ušetří peníze na cestu do Itálie, jejich plán se ale neuskutečnil. Chlapci se chodí koupat do rybníku U Klobouku, jednou se k nim přidal i Otakárek Soumarů, který se začal topit, ale statečný Pepek Zilvar jej zachránil. Jak už to bývá, měli v okolí nepřátelské party, se kterými válčili – Ješiňáky, Dražáky a Habrováky. Jednoho dne do městečka zavítal ci

Témata, do kterých materiál patří