Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Ernest_Hemingway_-_Starec_a_more

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (47 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Ernest Hemingway (1899 – 1961) Jeden z hlavních představitelů ztracené generace (generační skupina amerických autorů 20. let 20. století, kteří byli poznamenáni duchovním otřesem první světové války a kteří zároveň vystřízlivěli z tzv. amerického snu) Americký romanopisec, povídkář a novinář Narodil v Oak Park ve státě Illinois Vyrůstal v rodině lékaře Hrál na violančelo a boxoval Ve svých dílech vystupuje pod pseudonymen Nick Adams Nositel Pulitzerovy (1953) a Nobelovy ceny (1954), obě za dílo Stařec a moře Hlavními atributy jeho literárního odkazu jsou: láska, citlivost a úcta k odvaze a statečnosti Většina děl byla inspirována osobními zážitky Postavy jeho děl jsou často muži, kteří vedou nebezpečný způsob života (vojáci, rybáři, lovci…) Většina jeho děl byla inspirována osobními zážitky Byl ovlivněn válkou, vyhledával nebezpečí, měl zálibu v nebezpečných sportech (býčí zápasy) a v lovu Po maturitě se stává reportérem 1918 odchází jako dobrovolník na italskou frontu, kde je vážně zraněn Po válce přichází jako dopisovatel do Pařížesetkává se s avantgardní společností malířů a literárů kolem americké experimentující spisovatelky Gertrudy Steinové soustavně se věnuje literatuře Jeho další život je prikládán dobrodružnými loveckými výpravami do Afriky, během španělské občanské války opět pracuje jako dopisovatel Po 2. sv. válce žije Hemingway především v USA a na Kubě Na vrcholu uměleckých úspěchů podléhá stále více duševní depresi, která ho spolu se zdravotními potížemi přivede roku 1961 k sebevraždě (zastřelil se) Díla: Sbohem armádo (román) Zelené pahorky africké (próza) Smrt odpoledne (povídka) Komu zvoní hrana (román) Stařec a moře (novela) Americká próza mezi válkami - Ztracená generace Americká spisovatelka Gertrude Steinova tak označila skupinu amerických spisovatelů narozených okolo roku 1900 generační skupina amerických autorů 20. let 20. století, kteří byli poznamenáni duchovním otřesem první světové války a kteří zároveň vystřízlivěli z tzv. amerického snu tuto skutečnost zobrazovali ve svých dílech americká próza mezi válkami Základní atributy ztracené generace: Základním literárním tématem je zklamání a skepse Deprimující je zejména rozklad tradičních lidských a společenských hodnot (vše zdeformovala válka) Východiska jsou hledána v útěku do přírody nebo kultury, hrdinové se uzavírají, jsou apatiční (netečnost a lhostejnost k vnějším podnětům), nejsou schopni navázat na dřívější vztahy Hlavní hrdinové knih jsou „ztracení“ jednotlivci, již nenacházejí nikde zakotvení Další autoři ZG: William Faulkner – Absolone, Absolone! Divoké palmy Scott Francis Fitzgerald – Velký Gatsby Něžná noc Theodore Drieser – Americká tragédie Společenská kritika v USA John Steinbeck – Hrozny hněvu O myších a lidech Styl psaní Ve svých povídkách hledal pravdu o člověku v mezní situaci, proto své hrdiny stavěl do nebezpečí, kde pak prokazovali čest a odvahu. Výborně zobrazoval psychické děje v člověku Styl jeho psaní je samozřejmě přizpůsoben této literatuře: je úsečný, zbavený všeho nadbytečného, jeho díla nemají žádné citové zabarvení, často píše pouze dialog bez dalších komentářů – tzv. objektivní vypravěčství Počítá s podtextem Ve všech knihách se objevuje motiv ztracenosti a vykořeněnosti Píše autorským stylem, který bývá nazýván ,,objektivní“či ,,úsporný“ - jedná se o tzv.metodu ledovce = kvůli učenosti textu Ernest eliminoval vše vedlejší, nepodstatné- vyhrocené životní tragédie se objevují na malé ploše a nejsou dále rozvíjeny a komentovány autorskou řečí Stařec a moře (1952) Odehrává v kubánské vesnici poblíž havany ve 40. létech 20. Století Poslední dílo vydané za autorova života, oceněna Nobelovou cenou Kniha o věčném lidském snažení a boji, o oslavě prostého člověka o lidské existenci krásné, ale lidským bytostem nepřející přírodě Metaforický příběh zdánlivě svádí k odměnce o marnosti lidského snažení Avšak smyslem života životního štěstí není přece materiální zisk, ale hloubka uspokojení, kterou přináší čestný boj Jazyk a styl: Lyrická novela Dílo je psáno spisovným jazykem Metoda lovce – výsledný text se omezuje pouze na krystalicky čistý příběh, přesto lze říci, že čtenář není ochuzen o detailní popis prostředí či další prvky rozšiřující celkový obraz – vše je ukryto v podtextu Objevují se zde španělské výrazy (qué va, llanos) Přirovnání (lano těžké jako kříž) Dílo je psáno velmi jednoduše, střízlivě, ale je v něm skrytá určitá dynamika a napětí Autor využívá hlavně úvahy a popisu Er-forma, monology (při plavbě po moři stařec mluví sám se sebou) Projevuje se autorovo humanistické smyšlení, charakterizované soucitem k lidskému údělu Hlavní myšlenka: zobrazuje nekonečný boj člověka s přírodou, myšlenu, že štěstí nespočívá v bohatství, ale v uspokojení z vyčerpávajícího zápasu Jejím smyslem je poukázat na obrovskou lidskou statečnost a nezdolnou dušení sílu Děj Starý kubánský rybář Santiago se po mnoha neúspěšných lovech (lovil s malým chlapcem Manolim) vydává na široké a daleké moře sám. Nakonec uloví obrovskou rybu - marlina tj. mečouna, se kterou zápasí dva dny a dvě noci, teprve poté se mu ji podaří harpunovat a přivázat k lodi, ale mrtvou rybu napadnou žraloci a stařec už nemá sílu rybu ubránit, a tak se vrátí polomrtvý pouze s kostrou své ryby. Smysl tohoto díla není v beznaději, ale právě naopak ukazuje, že Santiago udělal vše pro to, čeho chtěl dosáhnout, tj. vyhrál svůj boj s rybou. „Člověka je možno zničit, ale ne porazit.“ Symbolika Vystupují 3 aktéři : 1. Santiago stařec = symbol lidstva 2. Moře představuje žraloky = zlo 3. Ryba = úspěch, příroda Náboženská symbolika = při boji s rybou stařec utrpěl rány na zádech a rukách (rány Kristovy) Charakteristika postav Santiago Stařičký kubánský rybář hubený až vyzáblý, kterého provází pár měsíců smůla. Neulovil žádnou rybu a proto se říkalo, že byl největší smolař. Opustilo ho štěstí. Stařec miloval mladého společníka a učně otcovskou láskou. Byli dobří přátelé, kteří si navzájem důvěřovali. Stařec sám sebe charakterizuje jako p

Témata, do kterých materiál patří