FARMA ZVÍŘAT
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
-
literární druh: epika
-
literární forma: próza
-
literární žánr: antiutopický román, alegorická bajka – příběh kratšího rozsahu, zvířata zde vystupují jako lidé
téma a motiv
-
tato kniha vznikla nedlouho po konci 2. SV.
-
chtěla především upozornit nebo varovat před sovětským totalitním režimem, absolutismem a jinými formami nadvlády, které omezují svobodu života
-
alegorie (jinotaj) na vývoj Sovětského svazu – jedná se o zachycení šíření leninské ideologie, přes říjnovou revoluci (proti panu Jonesovi) až po střet Stalina (Napoleona) s Trockým (Kuliš) a jeho vyštvání, je zde také znázorněna elektrifikace (stavba větrného mlýna) a hospodářská krize (snižování přídělu jídla)
-
obraz despotismu a násilí
-
odhaluje všechny skutečnosti, které k totalitě vedou
-
vzdor moci, překonání strachu, manipulace s lidmi, zneužívání svého postavení
-
různé narážky na totalitní režimy:
-
sedmero přikázání pro zvířata = zákony
-
postupný růst přísnosti, nátlaku a pravidel
-
lhaní zvířatům o situaci, veřejné popravy (vraždy)
-
píseň Zvířata Anglie = představuje hymnu, která má lidi povzbuzovat v nejhorším a dodat jim odvahu při těžkých chvílích
-
totalismus je obrazově ukázán na zvířatech
-
vystavení lebky Majora = parodie mauzolea
-
animalismus = politické zřízení, kde si vládnou sama zvířata
-
kompozice
-
10 kapitol
-
všechny kapitoly jdou chronologicky za sebou
-
slohový postup vyprávěcí i popisný
-
barvité popisy situace
-
charaktery postav jsou zde jasně dané
časoprostor
-
anglická farma poblíž města Willington
-
čas neurčený – přibližně 50. léta 20. století
jazyk a vypravěč
-
er-forma, autor do díla nezasahuje
-
spisovný jazyk, občasné hovorové výrazy, archaismy (senoseč, báchorky), použité i odborné termíny (animalismus), slova citově zabarvená, stylově neutrální
-
eufemismy (zjemnění jazykového výrazu označující nepříjemnou nebo drsnou skutečnost) – vládnoucí třída prasat často zaobaluje a ospravedlňuje své autoritářské jednání
-
mnoho slov se socialistickým zabarvením – politický slang (soudruzi)
-
žádné složité obraty – vše popsáno jasně, přímočaře
-
přímá i nepřímá řeč, dialogy
-
text obohacován krátkými básněmi (písničkami)
-
metafory postav – psi jako tajná policie, prasata jako vládnoucí třída, ovce jako nepřemýšlející dav
-
personifikace v celém díle
-
ironie
hlavní postavy
-
pan Jones - majitel farmy, z pohledu zvířat je to zlý nezodpovědný pán, alkoholik
-
Napoleon (prase) - představuje Stalina, nejchytřejší, nejmazanější, podvodník, pokrytec, zrádce
-
Major (prase) - představuje Lenina, inteligentní, starý a vážený vepř, to on ve své podstatě vyvolal revoluci
-
Kuliš (prase) - představuje Trockého – soupeřil po revoluci o moc se Stalinem, prosazoval industrializace a elektrifikaci Sovětského svazu = větrný mlýn, chytrý, má dobré nápady, zpočátku vůdce prasat, později označován za zrádce
-
Pištík (prase) - představuje propagandu, mistrně dokáže manipulovat s ostatními – to svědčí o jeho inteligenci,překrucuje a mění pravdu ,zdá se být hloupý – snaží se nalhávat zvířatům něco, o čem ani neví, jaké může mít následky, špiní nepřátele, mlží a lže, nečestný, ale zároveň oddaný svému pánovi, rád plní jeho příkazy
-
psi - představují tajnou policii, slepě plní rozkazy svého pána Napoleona, věrní, poslušní, spolehliví
-
Boxer (kůň) - stachanovský dříč – Alexej Stachanov – sovětský horník a národní hrdina SSSR, který reprezentoval SSSR jako socialistickou průmyslově vyspělou zemi, pro myšlenku budování vlastního státu byl schopen obětovat svůj život, idealista, čestný, pracovitý, odvážný, silný, lehce manipulovatelný
-
Lupina (klisna) - statná, mateřsky vyhlížející klisna, jako jedna z mála vydržela až do poslední chvíle
-
Benjamin (osel) - sám autor se přirovnává k tomuto zvířeti, zná pravdu a tuší důsledky, ale nevidí žádné východisko svou aktivitu považuje za zbytečnou, protože ho všichni přehluší
-
ovce - tupý dav opakující naučené fráze, plnily „utišovací“ funkci – svým bečením fráze „čtyři nohy dobré, dvě špatné“ (později „čtyři nohy dobré, dvě lepší“ – prasata se začala chovat jako lidé), nemají názor