Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Česká literatura v počátcích národního obrození, ústní lidová slovesnost

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (173,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

PAGE 1 Maturitní otázka 5 Česká literatura v počátcích národního obrození, ústní lidová slovesnost Osvícenectví v české literatuře České národní obrození je vyvoláno novým myšlenkovým proudem, osvícenstvím. osvícenectví se k nám rozšířilo z Francie, kde ho prosazovali takzvaní encyklopedisté, autoři naučného slovníku „Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel“ Denis Diderot a D’Alambert, ale i Voltaire a Rousseau. osvícenství se vyznačuje snahou o postupnou likvidaci feudálního systému a reformu společnosti. tohoto cíle chce dosáhnout pomocí rozumu a vědy a překonat tak náboženskou ideologii a absolutismus. osvícenské ideje zasáhly i panovníky, reformy prováděla Marie Terezie, která zavedla povinnou školní docházku, osamostatnila školství od církve a umožnila i prostým dětem získávat vzdělání Národní obrození společenské a národní hnutí od konce 18. st. (70. léta) do počátku 19. st. (1/2 30. let) snaha odčinit spáchané křivdy na českém národě v době pobělohorské. Josefínské reformy staly se předpokladem pro vznik národního obrození 1781 zrušení nevolnictví vydání tolerančního patentu (svoboda vyznání) - mnoho emigrantů se mohlo vrátit zavedení povinné školní docházky (škola přístupná i pro chudé – zavedla jeho matka Marie Terezie ) zrušení jezuitského řádu založení královské akademie věd spisovným jazykem se stala němčina Úkoly národního obrození vytvořit novočeský spisovný jazyk vytvořit českou národní vědu zavést spisovný jazyk mezi lid vytvořit novočeskou literaturu Fáze národního obrození etapa 1. fáze -od 70. let 18. st. do počátku 19. st. 2. fáze - od počátku 19. st. do konce 20. let 19. st. etapa –vyvrcholení obrozeneckých snah 30. – 50.léta 19.století 1. ETAPA 1. fáze – obranná cílem bylo čelit germanizaci, zachránit a obnovit český jazyk vzorem byla veleslavínská čeština byl zde zájem o českou kulturu a dějiny Jazykověda vydána byla Balbínova obrana českého jazyka a obrana jazyka od Karla Ignáce Tháma Josef Dobrovský (1753 - 1825) jazykovědec a literární historik narodil se v maďarských Ďarmotech po studiích na teologické fakultě se stal načas ředitelem kněžského semináře, později vychovatelem v šlechtických rodinách a nakonec vědcem absolvoval studijní cesty do Ruska a Švédska zabýval se studiem nejstarších dějin měl skeptický pohled na možnosti česky psané literatury nedával se unášet vlasteneckými vášněmi nevěřil v použití češtiny jako jazyka vědy a umění psal německy a latinsky, ale myslel česky usiloval o ustálení rozkolísané jazykové normy Dílo: Zevrubná mluvnice češtiny 1. vědecká mluvnice byla zde návaznost na humanistickou češtinu Kralické mluvnice příliš nevěřil ke znovuzrození češtiny jako spisovného a literárního jazyka ustálil zde jazykovou normu a analogickou opravu pravopisu, který platí dodnes Základy jazyka staroslověnského 1. vědecká mluvnice staroslověnštiny staroslověnština byla jazykem našich prvních literárních památek Dějiny české řeči a literatury zachytil zde dějiny jazyka v souvislosti s dějinami literatury měl přísně kritický vztah k faktům (byl osvícenec) oslavuje zde český jazyk v době veleslavínské Němcko – český slovník má 3 díly Historie vznik Královské české společnosti nauk (1774) vznik Českého muzea (1818) vznik Matice české (1831) Gelasius Dobner (1719 – 1790) propagátor kritické metody dějepisectví (přesně kdy, kdo, co a jak?) kritik Hájkovy Kroniky České psal latinsky nebo německy František Martin Pelcl (1734 – 1801) první profesor českého jazyka na pražské univerzitě na sklonku života psal česky průběhem života dospěl od kritického pohledu na budoucnost českého národa v pohled pozitivní Dílo: Nová kronika –měla nahradit Hájkovu kroniku pravdivějším vylíčením české minulosti Básnictví Václav Thám (1765 – 1816) policejní úředník později se dává k divadlu putuje po českém venkově. seskupuje kolem sebe skupinu básníků napsal padesát divadelních her Dílo: Básně v řeči vázané –almanach, který vydala skupina básníků, které organizoval. Obsahuje hlavně básně starších autorů, překlady z cizí poezie. Snažil se dokázat, že i před staletími existovala česká poezie divadelní hry Břetislav a Jitka Vlasta a Šárka Antonín Jaroslav Puchmajer (1769 – 1820) kněz při studiu se seznamuje s J.Dobrovským seskupuje okolo sebe skupinu básníků- “První novočeská básnická škola“ autor mluvnice ruštiny a pomáhal Dobrovskému s jeho slovníkem němčiny Dílo: Sebrané básně a zpěvy –pět almanachů Nové básně –tři almanachy Óda na Jana Žižku Mluvnice jazyka cikánského O hantýrce –mluva zlodějů Šebestián Hněvkovský (1880 – 1847) Dílo: Hněvín –epos, ve kterém zachytil dávné české hrdinství Divadlo snaha zajistit pravidelné představení úkolem bylo vychovat české herce, vytvořit české hry divadlo mělo vliv na národní uvědomování lidu První scény: od r.1738 - v Kotcích německá opera a činohra od r.1783 - Stavovské (Nosticovo) divadlo česky jen výjimečně První české divadlo 1786 - tzv.Bouda toto divadlo organizoval Václav Thám psal většinu her pro toto divadlo, ale kvalita těchto her nebyla valná divadlo se stalo centrem Národního obrození Repertoár: překlady klasiků (Molliere, Shakespeare, Schiller) veselohry:Petr Šedivý: - Masné krámy a Pražští sládci vlastenecké:Václav Thám -Břetislav a Jitka) E) Novinářství Václav Matěj Kramerius (1753 – 1808) novinář a překladatel založil nakladatelství Česká expedice založilKrameriovy královské české vlastenecké noviny (dříve: Schönfeldské Pražské noviny, poté Pražské poštovské noviny) upravoval starší díla pro lidové čtenáře (Mandevillův cestopis, Příhody Václava Vratislava z Mitrovic) 2. fáze – útočná vliv napoleonských válek a národně-obrozeneckých hnutí v Evropě byl vypracován1. novodobý český národně kulturní program rozvoj básnického i odborného jazyka, rozšíření slovní zásoby je zde historismus (rehabilitace husitsví a veleslavínské doby) a slovanský humanismus (propagace slovanské myšlenky) jsou zde pokusy o zavedení časomíry a vzkříšení epiky jedním z hlavních znaků je preromantické nadšení a víra v budoucnost národa

Témata, do kterých materiál patří