Česká literatura v počátcích národního obrození, ústní lidová slovesnost

Dílo- veselohry:

Rohovín čtverrohý, Divotvorný klobouk, Hadrián z Římsů

Zlí jelen – kritika špatných lidských vlastností

Jan Nepomuk Štěpánek

• autor veseloher a frašek

Dílo:

Čech a Němec

Lidová slovesnost

• první zprávy o ústní lidové slovesnosti u nás - 14.stol.

• pobělohorské období - úpadek literatury v češtině - rozvoj úst.lidové slovesnosti a pololidová tvorba

• základem jsou životní zkušenosti prostého člověka

• druhy: lyrika, epika, drama, próza

• předává si ji lid na venkově i ve městech

• předávají se pohádky, pověsti, průpovědi, přísloví, hádanky, říkadla, v jiných zemích i hrdinské eposy

pohádky

• lidový optimismus, realistické vztahy

pověsti

• motivy proroctví

lyrika

• vztah k přírodě, práci, lásce

• hlavně: průpovědi, přísloví, hádanky, říkadla

eposy

• v Rusku, Francii (Píseň o Rolandovi)

pověsti

• výhledy do budoucna spojené s očekáváním lepšího života

zobrazují různá období lidských dějin

balady

• lyricko-epická báseň s pochmurným dějem rychlého spádu, stručnými dialogy a tragickým zakončením.

loutkové divadlo

• 17.st. - Matěj Kopecký

Ústní lidová slovesnost - největší lit. hodnoty té doby:sociální písně - dochovala se jen malá část

satira - Ti sedláci ubozí

Blanická pověst

• lidová hra se zpěvy - pol.18.stol.

• evropská zvláštnost

• Hra o sv.Dorotě

Sběratelé ústní lidové slovesnosti

František Ladislav Čelakovský (1799 - 1852)

• sběratel lidové slovesnosti

• narodil se ve Strakonicích jako syn tesaře

• studoval na gymnáziu v Českých Budějovicích, poté filozofii v Praze

• zabýval se studiem slovanských jazyků a lidovou slovesností

• pro četbu Husovy postily byl vyloučen ze studií

• poté pokračoval ve studiích v Linci a znovu v Praze, ale studia nedokončil

• stal se vychovatelem a učitelem

• 1834 se stal redaktorem Pražských novin a jejich přílohy Česká včela

• zaměstnání musel opustit, když uveřejnil nepříznivou zmínku o ruském carovi jako utlačovateli polského národa

• poté žil ve stísněných existenčních podmínkách, začátkem čtyřicátých let se stal profesorem slavistiky ve Vratislavi

• poslední léta před smrtí žil v Praze,kde také zemřel

Dílo:

Mudrosloví národů slovanského v příslovích

• obohacení poezie umělými lidovými písněmi

• jedná se o tzv. ohlasovou poezii - cítění lidu

Ohlas písní ruských

• látku k tomuto dílu sbíral z ruských bylin, některé básně ale vytvořil podle vlastních představ v duchu lidové slovesnosti

• dílo začíná i končí epickými básněmi, které mají povahu dávných bohatýrských zpěvů (začátek Ilja Muromec, konec Ilja Volžanín).

• používá zde jména typických ruských hrdinů, jak je znal z bylin, ale jejich povahu často změnil nebo jim připsal jiné činy

• některým básním dal i časovou politickou náplň (Velká panychida, která vypráví o bitvě před Moskvou za Napoleonských tažení do Ruska a o slavnosti za padlé bojovníky)

• básně zobrazují život ruského lidu ve šťastných i smutných okamžicích