Česká literatura v počátcích národního obrození, ústní lidová slovesnost
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
2. fáze – útočná
vliv napoleonských válek a národně-obrozeneckých hnutí v Evropě
byl vypracován 1. novodobý český národně kulturní program
rozvoj básnického i odborného jazyka, rozšíření slovní zásoby
je zde historismus (rehabilitace husitsví a veleslavínské doby) a slovanský humanismus (propagace slovanské myšlenky)
jsou zde pokusy o zavedení časomíry a vzkříšení epiky
jedním z hlavních znaků je preromantické nadšení a víra v budoucnost národa
umělci měli výchovně vlastenecké cíle
A) Literatura vědecká
Jozef Jungmann (1773 – 1847)
narodil se v Hudlicích u Berouna jako syn chudého řemeslníka
studoval filozofii v Praze
při studiích na něm působil vlastenecký profesor Stanislav Vydra
po studiích působil Jungmann jako profesor na gymnáziu v Litoměřicích, později v Praze
soustředil kolem sebe pražskou vlasteneckou společnost
začínal jako básník Puchmajerovy družiny
Dílo:
Slovesnost
napsal ji po vládním nařízení, které umožnilo vyučovat v češtině.
měla být teorií literatury a zároveň slohovou čítankou s ukázkami z literatury,jak cizí, tak domácí
Historie literatury české
po Dobrovského Dějinách je druhým pokusem o souhrnný obraz vývoje české literatury
jedná se o vylíčení politických a kulturních poměrů, stavu jazyka a literatury
Na rozdíl od Dobrovského, který viděl těžiště české literatury ve starších dobách, Jungmann chápe obrození jako začátek nové epochy literatury
Slovník česko-německý
má pět dílů
Jungmann čerpal ze všech dostupných pramenů (ze starší i novější literatury, z lidových řeči a z jiných slovanských jazyků)
zařadil sem také své novotvary
Zápisky
nebylo určeno pro veřejnost
podávají svědectví o Jungmannových názorech, které ve své době nemohl projevit
Rozmlouvaní o jazyce českém
kulturní program obrozenecké generace
zachytil zde obraz nízké úrovně češtiny počátku 19. století
vyjádřil zde, že znakem příslušnosti k národu je užívání jeho vlastního jazyka
na základě tohoto díla vznikl první český časopis Krok (záměr vytvořit první českou encyklopedii)
Oldřich a Božena
1. česká romance
Pavel Josef Šafařík (1765 – 1861)
slovenský spisovatel, který psal česky
byl evangelíkem
narodil se ve slovenském Kobeliavu
nejdříve působil jako profesor v Novém sadu v Uhrách, ale cítil se nespokojený jelikož toužil po vlasti
později pracoval jako univerzitní knihovník v Praze
i když žil v poloviční nouzi a strádání, odmítl nabídku stát se profesorem na moskevské univerzitě
vzdal se také nabízeného místa na univerzitě ve Vratislavi ve prospěch Čelakovského
proslul ve slavistice a v archeologii
v roce 1848 pronesl památnou řeč na Slovanském sletu, v níž se dovolával svobody pro slovanské národy rakouské říše
Dílo:
Slovanské starožitnosti – vylíčil zde nejstarší dějiny slovanských národů a to až do konce 1. tisíciletí. Ukázal, to že i Slované patří ke spolutvůrcům evropské kultury