Česká literatura v počátcích národního obrození, ústní lidová slovesnost

Ohlas písní českých

• na rozdíl od ruského Ohlasu, který vznikal velmi krátkou dobu, za šťastné a umělecké pohody vznikaly české Ohlasy dobu mnohem delší a v krušnějším období autorova života

• Čelakovský zde zachytil obraz českého venkovského lidu z konce třicátých let

• odlišnost české a ruské poezie zobrazil na začátku sbírky krátkým srovnáním

• nejsou zde žádné hrdinské písně, ale hlavně satirické písně, které míří proti měšťáctví

Nejzdařilejší báseň z českých Ohlasů:

Toman a lesní panna

Toman odjíždí za svou milou, přičemž ho sestra varuje, aby nejel do Doubravy. Po cestě vidí domek a v něm děvče, které vyznává lásku nějakému muži. Toman pokračuje do Doubravy. Po cestě vidí lesní pannu na jelínku. Lesní panna ho utěšuje a odjíždí spolu. Tomanovi plesá srdce, ale posléze umírá a padá koně.

Úryvek:

Švarný hochu, nezoufej,,

bujným větrům žalost dej!“

To když sladce zpívala,

v oči se mu dívala

lesní panna na jelenu,

Toman cítí v srdci změnu....

Literatura Podkrkonošská

Patrné listy nepatrných osob

• napadá soudobé malicherné poměry české, zejména literární společnosti

Karel Jaromír Erben (1811 - 1870)

• básník, sběratel lidové slovesnosti, vědec, překladatel, vydavatel

• narodil se v Miletíně v podkrkonošské řemeslnické a písmácké rodině

• studoval na gymnázium v Hradci Králové

• na Pražské universitě studoval filosofii a práva, zde se také seznámil s Františkem Palackým, s nímž pak celý život spolupracoval

• jako sekretář Českého muzea sbíral ve venkovských archivech studijní materiál

• ve vědeckých pracích se zabýval národopisem a vydáváním staročeských literárních památek

• byl současník a přítel Karla Hynka Máchy, ale také jeho protikladem

• odmítal vzpouru proti osudu a společenským zákonům

• svým dílem navázal na Čelakovského, ale zaměřil se na nejstarší období našeho lidu a chtěl vytvořit obraz myšlení a zvyků našich předků.

• umírá v Praze

Dílo:

sběratelská činnost

české národní písně:

Prostonárodní písně a říkadla

pohádky:

Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních – např. Dlouhý široký a bystrozraký, Zlatovláska

básnická činnost

Kytice z pověstí národních (1853)

• náměty Erben bere z lidových bájí či pověstí, které zpracovává vlastní formou klasické balady.

• jsou zde pohanské motivy (balada Vrba), ale projevují se už i křesťanské motivy, posmrtný život (balada Záhořovo lože).

• je zde znázorněna barokní krajina (kaple, kostely, les,...)

• charakteristickým znakem jsou : fatalismus, nepoměr viny a trestu, osudový vztah matky a dítěte

• má výchovný charakter

• jazyk ovlivněn lidovou slovesností : prostá přirovnání, krátké verše, častá citoslovce

• 13 balad : Kytice, Poklad, Svatební košile, Polednice, Zlatý kolovrat, Štědrý den, Holoubek, Záhořovo lože, Vodník, Lilie, Dceřina kletba, Věštkyně