Národní obrození - 1. fáze - obranná, Národní obrození - 2. fáze - generace Jungmannova, Brusiči jazyka českého - Puristé

Národní obrození - 1. fáze - obranná, Národní obrození - 2. fáze - generace Jungmannova, Brusiči jazyka českého - Puristé

Národní obrození - 1. fáze - obranná

Národní obrození

- Společenské a kulturní hnutí konce 18. a první poloviny 19. století

- Proces formování novodobého českého národa a jeho emancipace v rámci rakouské monarchie

- Vůdčí silou národního hnutí byla česká inteligence (vědci, umělci, kněží, učitelé apod.) = národní buditelé

Jazyková situace:

- Germanizace od r. 1781, ale proti tomu masový příchod česky mluvícího obyvatelstva do měst, kde se většinou mluvilo německy

- Čeština – jen venkovské obyvatelstvo a chudší městské vrstvy

- Konec 18. st. – čeština v úpadku

- Česká literatura – jen knížky lidového čtení, jarmareční tisky a náboženské spisy

- Spisovná podoba češtiny nebyla ustálena vůbec

Periodizace národního obrození:

- Vymezení: 70. léta 18. století – 50. léta 19. stol. 4 fáze/etapy:

- 1. fáze – obranná – 70. léta 18. st. – poč. 19. stol.

- Utvářejí se základy jazyka a české obrozenecké literatury, vliv klasicismu a osvícenství

- 2. fáze – ofenzívní – počátek 19. stol. – 1830

• Vytvořen jazykový program NO, spisovatelé se snaží dokázat schopnost češtiny vyrovnat se cizím jazykům; vliv preromantismu

- 3. fáze – asi 1830 – 1848 – utváření revolučních sil – zaktuálnění literatury; vliv romantismu a biedermaieru; 1848 poprvé česká reprezentace vystoupila s uceleným programem – austroslavismus – F. Palacký

- 4. fáze – 50. léta 19. st. – bachovský absolutismus, dočasné potlačení národních snah

1. fáze - obranná

- Změny v české společnosti byly umožněny patenty Josefa II.

- 1781 toleranční patent

- 1781 zrušení nevolnictví

- Do měst přicházejí lidé z venkova

- Čeština se stává důležitým znakem národního cítění

- Neexistuje však jednotná jazyková norma

- Spjata s osvícenstvím, vědecký charakter, klíčovou roli sehrála jazykověda

- Cílem je zachování samotné existence českého jazyka

- V tomto období – velký rozmach vědy (pod vlivem osvícenských vědeckých společností)

- Soukromá společnost nauk (v Praze 1774) – z ní Česká společnost nauk (od 1784) → Královská česká společnost nauk (od 1790, předchůdkyně dnešní Akademie věd ČR)

- Zakládání prvních muzeí – Vlastenecké muzeum v Čechách (1818 Praha – předchůdce Národního muzea)

Noviny

- 1719 – Pražské poštovské noviny – do r. 1772 – první české periodikum

- 1785 – obnovení Pražských poštovských novin; Václav Matěj Kramerius

- Nakladatelství – Václav Matěj Kramerius – Česká expedice – ryze české nakladatelství

- Josef Dobrovský (1753 – 1829)

- Kněz, jezuita, český filolog, historik a zakladatel slavistiky

- Přezdívalo se mu „modrý abbé“

- Studoval filosofii a teologii