Zdeněk Jirotka - Saturnin
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Zdeněk Jirotka - Saturnin
OBDOBÍ: 1. polovina 20. století
SMĚR: Humor a satira v české literatuře
Zdeněk Jirotka (7. 1. 1911 – 11. 4. 2003)
psal humoristické romány, povídky
vystudoval střední stavební průmyslovou školu, poté nastoupil do armády
dva roku pracoval jako úředník na ministerstvu veřejných prací
od roku 1940 psal do Svobodných novin a o pět let později se stal jejich šéfredaktorem a také psal do Lidových novin
poté působil v redakci humoristického týdeníku Dikobraz a v Československém rozhlasu
Saturnin
epický literární žánr, jehož účelem je pobavit čtenáře (byl zfilmován režisérem Jiřím Věrčákem)
vtipný humoristický román parodující meziválečnou společnost
kniha byla vydána v době okupace
Praha a dědečkův dům na venkově (pod vrchem Hradová)
město = všednost a venkov naopak dobrodružství a odpoutání od každodennosti
inspiroval se anglickým humorem
Jazyk:
spisovná čeština, archaické a knižní výrazy (přechodníky), ironie, anglický humor, citace (dopisy a přísloví), nadsázka
převládá vypravování, přímá řeč zřídka, spíše nepřímá nebo polopřímá řeč
kromě monologů a dialogů vypravěč navazuje kontakt se čtenáři („jistě víte nebo představte si“)
vypravěč subjektivně popisuje a hodnotí děj, postavy a prostředí
pokud něco neví, jako třeba když něco říká teta Kateřina, dává čtenáři možnost poznat různé pohledy na skutečnost:
„Teta Kateřina říká, že byl vědeckým pracovníkem. Já jsem toho názoru, že měl malou továrničku na nějaké čistící prostředky, a Saturnin jednou řekl, že podle toho, co slyšel, to byla továrna na katastrofy.“
Kompozice:
častá charakteristika
ich forma – nemá jméno (ve filmu – Jiří Oulický)
26 kapitol – název kapitol charakterizuje obsah kapitol
chronologická, občas retrospektiva
šťastný konec – svatba
Charakteristika postav:
V románu je sedm hlavních postav, kolem nichž se odehrává celý příběh. Postavy jsou typové, příznačné pro humoristickou literaturu.
Saturnin – Mladý muž, který je sluhou z povolání. Má neuvěřitelnou fantazii, díky které si dokáže poradit v každé situaci. Je ochotný plnit jakékoliv příkazy, ale nejraději má ty neobvyklého druhu. Vystupuje korektně, s noblesou, je poctivý, spolehlivý, touží po dobrodružství a docela rád si pozmění skutečnost. Jistým způsobem je šílený, ale zároveň hodně vynalézavý.
vypravěč – Muž kolem třiceti let, který žije klidným, spíše nudným životem pražského úředníka, dokud mu do cesty nevstoupí Saturnin. Se Saturninem přichází do jeho života zmatek, nečekané události, vzrušení i starosti. Je zamilovaný do slečny Barbory. Vyjadřuje se mluvou vyšší společnosti. Nejprve se cítí nesvůj ve víru událostí, do kterých jej přivedl Saturnin, ale později si na ně zvykne a nakonec je mu vděčný za osvobození z všedního, nudného života.
dědeček vypravěče – Veselý starý pán, který je pro každou srandu, takže si se Saturninem ihned padne do oka. Dříve pracoval jako ředitel elektrárny a je posedlý vším elektrickým. Rád si dělá legraci ze svých hostů – nejraději z tety Kateřiny, která touží po jeho penězích. Aby dosáhl svého, klidně se chová jako blázen. Má porozumění pro mladší generace. Rád vypráví příběhy, zvláště jeho příběh o dívce, kterou potkal v Itálii ve válce.
doktor Vlach – Člověk se smyslem pro legraci, vypravuje živě a zábavně a vše hodnotí sarkasmem. Neustále vymýšlí různé teorie o chování lidí.
teta Kateřina – Je to snacha dědečka a vdova po jeho synu Františkovi. Jako jediná má jen negativní vlastnosti, nikdo ji nemá rád a všem je nepříjemná. Ačkoliv není nikam pozvána, nedělá ji problém se sama pozvat. Je povrchní a sobecká, myslí jen na sebe a svého syna Milouše. Snaží se vetřít do přízně dědečka, jelikož doufá ve štědré dědictví. V okamžiku, kdy se jí naskytne situace, použije jedno ze svých oblíbených přísloví.
Milouš – Osmnáctiletý syn tety Kateřiny, tedy bratranec vypravěče. Neotesaný maminčin „mazánek“, snaží se chovat jako frajírek. Vyjadřuje se vulgárně a působí hloupě. Je ješitný, cynický, ale zároveň v sobě skrývá svou citlivost. Marně se snaží zalíbit slečně Barboře.
slečna Barbora Terebová – Mladá slečna, ze které jsou vypravěč i všichni ostatní (kromě tety Kateřiny) úplně paf. Je krásná, usměvavá, příjemná a nikdy neztrácí dobrou náladu. Hraje tenis, jezdí ve svém autě a umí být dobrý společník, ale zároveň i šikovnou hospodyní. Nikdy neztrácí rozvahu a občas se ukazuje jako „šibalka“. Je šarmantní a inteligentní.