Národní obrození - 1. fáze - obranná, Národní obrození - 2. fáze - generace Jungmannova, Brusiči jazyka českého - Puristé

- Ovládal 10 jazyků

Život

- Narodil se v Hudlicích u Berouna

- Vystudoval gymnázium, filosofii a práva

- Pracoval jako profesor, pak ředitel gymnázia v Praze

- Dvakrát zvolen děkanem filosofické fakulty, pak rektorem univerzity v Praze

Dílo:

- O jazyce českém – kulturní program své generace. V tomto díle spolu rozmlouvají v podsvětí současný Čech a Němec s Čechem veleslavínské doby.

- Jungmann vyzdvihuje kvalitu veleslavínské češtiny a ostře kritizuje češtinu své doby. Čech mluví špatně a nesrozumitelně, poloněmecky. Němec kritizuje Čechy za napodobování němčiny. Jde o dialog stoupenců a odpůrců národních snah. Objevuje se zde myšlenka, že Čech není každý obyvatel této země, ale pouze ten, kdo mluví česky.

- Slovesnost – teorie literatury, líčí zde bohatství české literatury od Husa. Jde o slohovou čítanku pro studenty gymnázia

- Historie literatury české - toto dílo vychází z díla Dobrovského, jde o soupis všech tehdy známých českých literárních památek.

- Slovník česko-německý (vydáván 1834–1839) – pět dílů, přibližně 120 000 hesel

- František Ladislav Čelakovský (1799 – 1852)

- Básník, kritik, publicista, překladatel a sběratel lidových písní a přísloví

Dílo

Sběratelství:

Slovanské národní písně, Mudrosloví národu slovanského ve příslovích

Vlastní poezie:

- Sbírka Smíšené básně (básně ve stylu klasicismu)

- Sbírka Růže stolistá milostné, filosofické a didaktické verše

- Ohlasová poezie (tzn. umělá poezie, která napodobuje poezii lidovou, hlavně písně, ale i epické příběhy):

- Ohlas písní ruských – napodobuje ruskou lidovou epiku, látku čerpal z ruských bylin

- Byliny (z ruského byl ́= událost) – ruské lidové epické písně o historických událostech staré Rusi (10.-16. st.). Hrdiny jsou bohatýři, kteří vynikají neuvěřitelnou silou a oddaně slouží panovníkovi a vlasti

- Ohlas písní českých – sbírka má převážně lyrický ráz, začíná baladou

- Toman a lesní panna

- Ján Kollár (1793 – 1852)

- Básník, učitel, evangelický kněz, sběratel a vydavatel lidové slovesnosti

Slávy dcera (1824)

- První vydání obsahovalo 150 znělek, mezi nimi 86 znělek ze souboru Básně Jana Kollára (1821). Mína splývá s vybájenou dcerou bohyně Slávy, a stává se tak symbolem budoucího Slovanstva. Skladba je zde rozdělena na 3 zpěvy po 50 znělkách. Jednotlivé zpěvy jsou pojmenovány podle řek protékajících původně slovanským územím, Sál, Labe a Dunaj. Kromě zpěvů skladba obsahuje Předzpěv psaný časoměrným veršem

Dílo

- Poslední verze obsahuje 645 znělek. Jeho manželka s přezdívkou Mína a jménem F. W. Schmidtová má v tomto vydání významnou roli. Zde je opěvována jako bohyně Slávy. Skladba je založena na Míně a Milekovi (slovanský bůh Lásky), kteří cestují po částech dříve obývaných Slovany. Dělíme jej na 5 zpěvů: 1. Sála 2. Labe, Vltava 3. Dunaj, 4. Léthé (= nebe slovanské) 5. Acheron (= peklo slovanské). Ve znělkách se píše o statečných Slovanech a jejich zrádcích.