Farma zvířat

− přímá i nepřímá řeč, dialogy

− text obohacován krátkými básněmi (písničkami)

− metafory postav – psi jako tajná policie, prasata jako vládnoucí třída, ovce jako nepřemýšlející dav

− personifikace v celém díle, ironie

HLAVNÍ POSTAVY

− pan Jones - majitel farmy, z pohledu zvířat je to zlý nezodpovědný pán, alkoholik

− Napoleon (prase) - představuje Stalina, nejchytřejší, nejmazanější, podvodník, pokrytec, zrádce

− Major (prase) - představuje Lenina, inteligentní, starý a vážený vepř, to on ve své podstatě vyvolal revoluci, inteligentní

− Kuliš (prase) - představuje Trockého – soupeřil po revoluci o moc se Stalinem, prosazoval industrializace a elektrifikaci

Sovětského svazu = větrný mlýn, chytrý, má dobré nápady, zpočátku vůdce prasat, později označován za zrádce, čestný

3

Farma zvířat – George Orwell

− Pištík (prase) - představuje propagandu, mistrně dokáže manipulovat s ostatními – to svědčí o jeho

inteligenci,překrucuje a mění pravdu ,zdá se být hloupý – snaží se nalhávat zvířatům něco, o čem ani neví, jaké může
mít následky, špiní nepřátele, mlží a lže, nečestný, ale zároveň oddaný svému pánovi, rád plní jeho příkazy

− psi - představují tajnou policii, slepě plní rozkazy svého pána Napoleona, věrní, poslušní, spolehliví

− Boxer (kůň) - stachanovský dříč – Alexej Stachanov – sovětský horník a národní hrdina SSSR, který reprezentoval SSSR

jako socialistickou průmyslově vyspělou zemi, pro myšlenku budování vlastního státu byl schopen obětovat svůj život,
idealista, čestný, pracovitý, odvážný, silný, lehce manipulovatelný - představuje dřící lid

− Lupina (klisna) - statná, mateřsky vyhlížející klisna, jako jedna z mála vydržela až do poslední chvíle

− Benjamin (osel) - sám autor se přirovnává k tomuto zvířeti, zná pravdu a tuší důsledky, ale nevidí žádné východisko svou

aktivitu považuje za zbytečnou, protože ho všichni přehluší

− ovce - tupý dav opakující naučené fráze, plnily „utišovací“ funkci – svým bečením fráze „čtyři nohy dobré, dvě špatné“

(později „čtyři nohy dobré, dvě lepší“ – prasata se začala chovat jako lidé), nemají názor

− Molina - klisna s mašlemi

− Krkavec – představuje víru (křesťanství), které v totalitní společnosti ztrácí své místo, přesto se nedá zahubit.

DĚJ

Na jedné anglické farmě se zvířata nemají příliš dobře, podle jejich názoru nedostávají moc jíst, často jsou biti a mají příliš práce.
Jednoho dne (resp. noci) před zvířata předstoupí kanec Major a pronese k nim poselství o revoluci, díky níž budou lidé vyhnáni a
konečně zvířata budou svobodná a sobě rovná. Všichni se budou mít dobře, nikdo už nebude hladovět, mladí nebudou bráni
matkám apod. O několik dní později Major země, ale jeho slova ne. Když se jednou pan Jones, majitel farmy opije tak, že zvířata
nenakrmí a ona trpí hlady, rozhodnou se, že se musí vzbouřit. Vedení se ujmou prasata, která jsou vyhledána za nejchytřejší
zvířata na farmě, a pana Jonese z farmy vyženou. Činní jsou zejména Kuliš a Napoleon. Zvířata začnou hospodařit sama, vše jim
jde „od ruky“, jen prasata se do práce nezapojovala. Na všechno dohlížela a řídila ostatní. Farma byla přejmenována z Panské
farmy na Farmu zvířat a prasata (Kuliš) také vymyslela 7 přikázání, která měla zvířata dodržovat. Vše nějaký čas probíhalo podle
pravidel, jenže přestala dodržovat a aby ostatní zvířata nic nenamítala, přepisovala 7 přikázání tak, jak se jim to právě hodilo.
Prasata se začala chovat stále více jako lidi, Napoleon si pořídil si vlastní ochranku, kterou vytvořili psi, které jako malá štěňata
vzal matce a sám je v tajnosti vycvičil. Kuliš jednoho dne vymyslel, že zvířata postaví mlýn, Napoleon nesouhlasil, ale všichni ho
přehlasovali. Snažil se svého protivníka zbavit, a proto ho obvinil z kolaborace s lidmi a s pomocí psů ho vyhnal z farmy, na jeho
hlavu dokonce nechal vypsat odměnu. Napoleon se začal chovat jako vládce farmy, vedle soudních procesů, v nichž obžaloval
zvířata ze spolupráce s Kulišem (za všechny nezdary, které farmu postihly, mohl vždy Kuliš), a odsuzoval je k smrti. Zvířata byla
zmanipulována, nemohla nijak dokázat, že přikázání, která pro ně platí, jsou pozměněna a Pištík, Napoleonův pomocník, jimž
říkal, že za všechno může její špatná paměť, že přikázání tam v podobě byla odjakživa. Všichni spoléhali na to, že zvířata jsou
svým stavem spokojená, a ta také byla – nejdůležitější pro ně byla svoboda, kterou si myslela, že měla. Prasata se více a více
podobala lidem – začala nosit oblečení, spala v domě v postelích, holdovala alkoholu, a dokonce začala chodit po dvou. Přikázání
změnila na jediné – všichni zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější. Jednoho dne pozval sousední farmáře na hostinu,
na kterou ostatní zvířata pozvána nebyla. Ta ji pozorovala oknem a viděla obdiv lidí. Ti si nemohli vynachválit řád panující na
farmě, to, jak je ostatní poslouchali. Napoleon přejmenovává Farmu zvířat na Panskou farmu. Zvířata tak zjišťují, že vše je stejné
jako za starého pána.