Newtonův mozek

Newtonův mozek

O díle: Romaneto ve kterém se objevuji prvky fanatičnosti (operace mozku – výměna mozků, cestování časem). Psáno v ich – formě, autor-hl. postava – účastník děje. Častá je přímá řeč, nedokončení výpovědy (autorovo zamyšlení). Autor užívá spisovnou češtinu a termíny. Děj se odehrává chronologicky.

Postavy: vypraveč

přítel vypraveče

Doba a místo děje: bez bližšího časového určení

Obsah: Vypravěč v knize popisuje kamarádství se svým spolužákem. Oba studují samostatně přírodní vědy, ale školním studiím se příliš nevěnují. Proto musí opakovat ročník, který také neudělají. Přítel vypravěče odchází na vojnu a v bitvě u Hradce Králové padne. Vypravěč ho tedy jede identifikovat a vidí ho i umírat. Potom se vypraveč vrací domů a podle úmluvy vystrojí příteli zádušní hostinu, na kterou ale žádný z pozvaných přátel nepřijde. Jakmile se roztrpčený vrátí domů navštěvuje ho přítel a zve ho do paláce Kinských. Vypravěč se tam tedy vydává, ale na hradě se nic nekoná a on zde bloudí asi 4 hodiny chodbami poláce. Nakonec východ najde a otevřou se před ním dveře do obrovského sálu, kde jsou za stoly šlechtici, lékaři, kněží, matematici, přírodovědci, vždy v uzavřeném společenství.

Představení začíná tím, že přijede rakev. Lékař konstatuje přítelovu smrt, ale přítel se v rakvi posadí, poté vstane a začne přednášet.

Ukázka: "Kdybych padl, - netruchli! Sezvi staré naše přátele a připomeňte si mne při plných pohárech!... Vyplníš-li toto mé poslední přání, můžeš býti jist, že tě i potom ještě aspoň jednou – navštívím...“

Zařazení autora: česká literatura 2. poloviny 19. století.

- období změn a nových společenských poměrů

- 1859 - odvolán Alexandr Bach - bachovský neoabsolutismus

- na podzim 1860 vydal císař František Josef II. Říjnový diplom - rámcový císařský zákoník, příslib nového uspořádání monarchie na feudalistickém základě

- únor 1861 - přijata Únorová ústava (Schmerlingova) - monarchie se proměňuje v konstituční, uvolní se poměry, ožívá kulturní a politický život, v Čechách založeny "Národní strany" - založil František Palacký se svým zetěm Františkem Vladislavem Riegerem

- "Národní listy" - 1. 1. 1861 - založil Julius Greger, zveřejnili český politický program

- Národní strana se rozštěpila na dvě křídla

• staročeši - konzervativní, umírněná část - Palacký, Riefer

• mladočeši - liberálové - Karel Slavkovský, Julius Greger, Josef Barák; osamostatnili se v roce 1874 - Národní strana svobodomyslná

- František Palacký - stať Idea státu Rakouského (1865) - autor zdůrazňoval nutnost sepětí našich zemí s Rakouskou monarchií, protože skýtá záštitu proti německé rozpínavosti; prosazoval austroslavismus - Rakousko zajistí rozvoj slovanským národům, pouze tehdy bude-li monarchie feudalizována; velké naděje pro uskutečnění těchto cílů vzbudila situace po prohrané prusko-rakouské válce, oslabení rakouské říše využili maďaři