Newtonův mozek

- 1867 - došlo k rakousko-uherskému vyrovnání, neboli k dualistickému uspořádání říše: předlitavsko (Rakousko, ČR) - přijali ústavu => demokracie; zalitavsko nepřijalo => vyvíjeli se jinak; společné - panovník, vojsko, finance

- oživení a rozvoj kulturního života, nově vznikají spolky - zpěvácký spolek Hlahol (1861), Sokol (1862) - zakladatel Miroslav Tyrš

- 1862 - rozhodnuto o vybudování prozatímního divadla, 1864 dostavěno, 1. představení hra Král Vukašín (Vítězslav Hálek) - inspirovaná jihoslovanskými dějinami

- 1863 - vzniká umělecká beseda - sdružení českých umělců, podporovalo českou tvorbu

- 1864 - vznikl Svatobor - organizační a nadační spolek, podporoval spisovatele

- 1868 - položen základní kámen ke stavbě Národního divadla - hlavní osobnost Palacký

Literární rozvoj

- v době absolutismu zavedena tvrdá censura, vydání Kytice (1853) nebo Babičky (1855), jinak literatura skomírala, ovládali ji konzervativní autoři a kritici - Jan Erazin Vocel + Jakub Malý - loajální k monarchii, chtěli pečovat o český jazyk, tvrdili , že by se mělo vycházet z domácích tradic => literatura byla o ničem, tzv. panenská literatura

- tento stav se pokusil narušit J. V. Frič - almanach Lada Niola - 1. signál k rozvoji české literatury

- 1858 - almanach Máj - zásadní význam, vtiskl podobu literární tvorbě na dlouhá léta; redaktorem almanachu publicista Josef Barák, hlavní podíl měli Jan Neruda, Vítězslav Hálek, Josef Václav Frič; přispěli Karolina Světlá, Václav Šolc, Rudolf Mayer, Adolf Heyduk => skupina Májovci

- do literatury vstupují provokativně, hlásili se k odkazu K. H. Máchy, vstoupili do literatury jako romanticko-kosmopolitní skupina (oslovili je cizí autoři), odmítali panenskou literaturu, do tvorby postupně pronikal kritický realismus

Další autoři:

Májovci: Jan Neruda, Vítězslav Hálek, Jakub Arbes, Karolína Světla

Ruchovci: Svatopluk Čech, Eliška Krásnohorská, J. V. Sládek

Lumírocvi: Vítězslav Hálek, Julius Zeyer, Jaroslav Vrchlický, J. V. Sládek