Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Havlíček Petrolejové lampy

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (53,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Jaroslav Havlíček Narozen 3. února 1896 v Jilemnici a zemřel 7. dubna 1943 v Praze. Vystudoval reálku v Jičíně a poté byl odveden roku 1915 jako jednoroční dobrovolník do 1. světové války. Zúčastnil se bojů v Itálii, Rusku a později i na Slovensku. Pracoval jako úředník v živnostenské bance, časopise Zvon. Byl představitelem psychologické prózy, romanopisec, povídkář a byl ryze českým spisovatelem. Své povídky publikoval v mnoha časopisech: Lumír, Zvon a Národní listy. Přátelil se s Antalem Staškem a jeho syn byl Zbyšek Havlíček. V jeho knihách se střetáváme s rozmanitě degenerovanými jedinci, ať už mentálně nebo vlivem postupující nemoci. Havlíček je mistrem v sugestivním líčení tragických osudů, s jistou dávkou naturalistického koření. Vypráví střízlivě až téměř chladnokrevně. Byl skvělým vypravěčem. Některé jeho postavy vykazují mravní a duševní sílu. Jeho díla ovlivnili písmáci a spiritisté, napsal několik románů, jejichž děj je zasazen do maloměsta na přelomu 19. a 20. století. Petrolejové lampy Román Petrolejové lampy byl nejprve vydán pod názvem Vyprahlé touhy v roce 1935. Za nacistické okupace Jaroslav Havlíček toho dílo prohloubil jako základ zamýšlené trilogie Vejrychovsko. To však autor nedokončil – zemřel v roce 1943. Děj románu se odehrává v severovýchodních Čechách v malém podhorském městě a nedaleké vesnici na přelomu 19. a 20. století. Jde vlastně o autorovu rodnou Jilemnici a přilehlý Hrabačov. Příběh je zaměřen na Štěpku Kiliánovou, dceru bohatého zednického mistra a selky z vejrychovského statku, která žije na izolovaném maloměstě. Její osud se spojí s vysněným mužem, bratrancem Pavlem Malinou, důstojníkem u rakousko-uherské armády, ze kterého se stal během služby syfilitik a začne u něj postupovat paralýza. Autor sleduje přerod z městské paničky v těžce pracující selku, která se navíc musí starat o umírajícího manžela, a můžeme sledovat, jak se její vytoužené manželství od počátku nezadržitelně směřuje k tragickému konci. Rodnou Jilemnici na severu Čech zachytil Havlíček s věrností historika v době, kdy se městečko, které těží z horského tradičního plátenictví, zažívá s nástupem továren a železnice doznívající konjunkturu. Tato doba je poslední kapitolou zahnívajícího Rakouska-Uherska se svou strnulou a upjatou společností. Je to moderní psychologický román, část cyklu maloměstského života, dramatická gradace příběhu, naturalistické prvky a působivé scény zachycující atmosféru maloměsta. Má střízlivý, ale působivý věcný styl. Příběh je rozdělen do tří částí: Lampy svítí a prostírá se V první, nejrozsáhlejší části autor nejprve představuje situaci Jilemnice, její pověsti, její charakter malého, tkalcovského a poněkud izolovaného města. Autor se zde představuje jako vypravěč – takové příběhu, který zažil ve svém útlém dětství. Je o něm zpraven do hloubky, proto může vstupovat s vysvětlujícím komentářem. Příběh se zaměřuje na dvě rodiny, rodinu stavitele Kiliána, který se do města přistěhoval, výhodně se oženil s bohatou selkou Annou Kiliánovu. Druhá je sedlácká rodina Malinů na Vejrychovsku, zde popisuje známou pověst o zemanovi Vejrychovi, který zde seděl během třicetileté války a údajně se zabýval černou magií. Také je fiktivně popsáno, jak čeledín Antonín Malina, otec Jana a Pavla, získal statek poté, co se původní majitel pomátl a svoje peníze rozházel po lese. Kiliánovým se v roce 1870 během prusko-francouzské války narodí dcera Štěpánka, které říkají Štěpka. Začne z ní vyrůstat poněkud hřmotná a nesympatická dívka, která se jen těžce zařazuje do společnosti maloměstského života. Proto utíká na Vejrychovsko ke svému strýci a bratrancům a tráví zde většinu času. Postupem času se ze staršího bratrance Jana stává sedlák a Pavel odjíždí na učení. Štěpka objeví talent u divadla, vypomáhá doma, ale není o ni zájem ze strany ženichů. Pavel se zběhl na kadetní školu, a když se jednou vrátí domů, dojde k jistému milostnému vzplanutí mezi ním a Štěpkou. Ze strany Pavla jde pouze o vypočítavost. Začíná se ukazovat, že jeho vojenská kariéra je příliš nákladná a statek začíná postupně upadat. V 90. letech nastupuje nová generace mladých, kteří obnovují zájem o divadlo, kde Štěpka znovu září. Jilemnicí projíždí první parní lokomotiva. Štěpka začíná nadbíhat mužům, někdy i s pohnutou minulostí. První končí příjezdem Pavla na silvestrovské slavnosti konce roku 1899, dobou vypuknutí druhé búrské války. Sytý u stolu V druhé části se začíná děj zintenzivňovat. Začíná popisem vztahu hejtmana Pavla k usedlému maloměstu – vysmívá se mu. Antonín a Jan se na Pavla dívají jako na člověka, na kterého celou dobu dřeli, a teď je přivedl na mizinu. Pavel proto přijde na nápad vzít se Štěpku – tato svatba má mít charakter obchodu výhodného pro všechny. Vejrychovsko je rozděleno na dvě části – jedna část pro Jana a druhá pro novomanžele. Je postaven panský dům. Po svatbě se ovšem ukazuje, že hejtman Pavel si z vojny přivezl ještě něco, co zabraňuje Pavlovi mít se Štěpkou dítě. Vztah se začíná rozpadat. Ze Štěpky se stává selka, která ztrácí o manžela zájem. Ubíhají roky. Až po době se ukazuje, že to něco je syfilis, který u Pavla způsobuje progresivní paralýzu. Je na Štěpku jízlivý, útočný. K provalení tohoto problému dojde poté, kdy Pavel doprovází Štěpku ke Kiliánovým pěšky na návštěvu: směšně kulhající Pavel se musí opírat o Štěpku, čemuž přihlíží celé město a tuto dvojici z morálního hlediska ihned odsoudí. Lampy zhasínají Třetí část začíná úmrtím stavitele Kiliána, které Pavlovi připomíná blízkost smrti. Štěpka tráví většinu času u své nemocné matky v Jilemnici a její paralyzovaný manžel je izolován na statku, kde se o něho odmítá starat i služebnictvo kvůli nepředvídatelnému chování. Posléze Pavel ze samoty nasedne na kočár a odjede k vrcholku Kokrháči. Štěpka ho jde hledat: najde ho v horách tam, kde nejspíš chtěl spáchat sebevraždu, ale nedokázal to. Štěpka ho s vypětím sil snese dolů, ale syfilis napadl mozek, což ještě podpořilo jeho zákeřné povahové vlastnosti. Štěpčina matka zemře.

Témata, do kterých materiál patří