Havran - Edgar Allan Poe

Edgar Allan Poe

HAVRAN

1845

LITERÁRNÍ DRUH: lyricko-epické dílo

LITERÁRNÍ ŽÁNR: balada

LITERÁRNÍ FORMA: poezie

ČASOPROSTOR: půlnoc, leden, světnice

MOTIVY: smutek, samota, ztráta milované osoby, havran

DĚJ:

Jedné zimní noci seděl básník ve své světnici nad knihami, ve kterých hledal zapomnění na svou zesnulou lásku Lenoru. Vystrašil ho půlnoční šramot. Básník otevřel okno a do světnice vletěl černý havran, který se posadil na poprsí sochy Pallady Athény. Po chvíli si básník s havranem začal rozmlouvat. Ptal se ho na různé otázky, ale havran vždy odpověděl: „Už víckrát ne.“ Začalo ho to děsit, a tak se snažil havrana vyhnat pryč. Ten se ze svého místa ani nepohnul. V závěru básník metaforicky řekl, že už havran nikdy neodletí z jeho duše.

POSTAVY:

• Básník – oplakává svou zesnulou lásku, má horečku, vystrašený, pesimistický

• Havran – symbol děsu, na všechny otázky odpovídá „už víckrát ne“

• Lenora – zesnulá láska básníka

KOMPOZICE:

• děj chronologický

• prvky retrospektivity

• 18 slok po 6 verších

JAZYK:

• psáno v ich-formě

• monology

• spisovný básnický jazyk

• přímá řeč

AUTOR:

Edgar Allan Poe

Narodil se roku 1809 v Bostonu. Byl významným americkým představitelem romantismu a zakladatelem moderní novely, detektivního žánru a hororu. Po smrti matky se ho ujala rodina Allanových, která mu platila vzdělání. Studoval na internátní škole, věnoval se studiu jazyků a psal své první básně. Nakonec skončil na vojenské akademii, odkud ho propustili. Rodina ho odmítla nadále podporovat, a proto se začal živit psaním literatury. Tato situace ho uvrhla do depresí, které řešil alkoholem a drogami. Část života prožil v New Yorku, kde pracoval jako redaktor. Zemřel roku 1849.

DALŠÍ DÍLA:

• Zánik domu Usherů

• Vraždy v ulici Morgue

• Jáma a kyvadlo

SOUČASNÍCI:

• Victor Hugo (Bídníci)

• Charles Dickens (Oliver Twist)

• Karel Jaromír Erben (Kytice)

• Karel Havlíček Borovský (Král Lávra)

OBDOBÍ:

Romantismus (1. pol. 19. století)

Jde o umělecký protiklad klasicismu. Kvůli urbanizaci dochází k velké koncentraci lidí ve městech a poklesu životní úrovně. Odráží nálady nových sociálně-ekonomických skutečností v Evropě. Byl pojmenován podle románu (obraznost a slovesnost převládá nad rozumem). V literatuře klade důraz například na individualitu, subjektivitu, obdiv nespoutané přírody, nitro člověka a imaginaci. Často se objevuje motiv nešťastné lásky. Romantický hrdina bývá společenský vyděděnec a liší se od ostatních svým zájmem. Někdy se může lišit i svým vzhledem. Děj se většinou odehrává na tajuplných až strašidelných místech.