Zločin a trest

Zločin a trest

Autor: Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Rok vzniku: 1866
Originální název: Преступление и наказание
Překlad: Jaroslav Hulák
Čtená verze:

DOSTOJEVSKIJ, Fjodor Michaljovič. Zločin a trest. Frýdek-Místek: Alpress, 2014. ISBN 978-80-7362-541-7.

Forma:

Literární žánr: realistický román / psychologická próza

Literární druh: próza

Jazykové prostředky:
Kniha je psána spisovnou spíše hovorovou češtinou, občas se v textu objeví nespisovné a vulgární výrazy. Autor využívá nepřímé, přímé a vnitřní řeči, která je zapsána vnitřní mluva či rozprava sama se sebou. Vypravěč nezasahuje do děje a zná celý příběh. Speciální péči věnoval autor přímé řeči, ze které se dá jasně určit stav osoby. Pokud je osoba opilá nebo má kašel, je tento fakt na přímé řeč jasně viditelný. V textu se občas objeví francouzské výrazy, a ještě řídčeji i výrazy německé.

Obsah:

Děj:
Jako většina románů se příběh knihy skládá z hlavní a vedlejší dějové linie.
Hlavní dějová linie se zaměřuje na studenta práv Rodiona, který kvůli finanční situaci musel zanechat studia, nemá peníze na nájem a propadá se to stále větších problému. Jeho situace se zhorší tak, že se jednoho dne rozhodne zabít starou lichvářku a okrást jí. Během loupeže však přistižen sestrou lichvářky, kterou Rodion též zabije. Krátce po spáchání zločinu přijedou za ním do Petrohradu jeho matka a sestra. Rodion, přesvědčený že jeho čin je jakousi službou společnosti a že je schopen unést následky svého činu, zjistí, že se mýlil. Jeho vlastní svědomí ho začne pomalu obracet v šílence, kterého trápí jeho vlastní svědomí. V průběhu knihy ho jeho výčitky doženou k přijmutí odpovědnosti a Rodion se udá na policii. Je odsouzen k vypovězení a osmi letům nucených prací druhého stupně na Sibiři, v trestaneckém městě u řeky Irtyš. Tam příjme svůj trest a je „osvobozen a potrestán“.
Kniha má také dvě vedlejší dějové linie, které silně zasahují a ovlivňují tu hlavní. První vypráví příběh o Marmeladovi, vysloužilém úředníkovi, který svým alkoholismem dohnal svou rodinu až na hranici chudoby. Druhá vypráví o Rodionově sestře Avdoťje Romanovně a událostech, které předcházeli její příjezd do Petrohradu.

Hlavní myšlenka:
Kniha se zabývá naším morálním dilematem, naší myslí a zločinem. Říká nám, že po každém zločinu nastává trest, a to v různých formách.

Časoprostor:
Děj se odehrává na začátku léta v polovině 19. století v Petrohradě v Rusku. Epilog se odehrává na Sibiřské stepi u řeky Irtyš, rok a půl po událostech z Petrohradu.

– Raskolnikův byt
– byt Aleny Ivanovny
– nábřeží řeky Něvy
– hospoda Křišťálový palác
– byt Soni Marmeladovny
– Senné náměstí
– policejní komisařství

Hlavní postava:
Rodion Romanovič Raskolnikov, hlavní postava románu, je student práv původem z daleké gubernie, který kvůli finanční situaci jeho a jeho rodiny musel studia zanechat. Je urostlý, vysoký, štíhlý, nosí otrhané oblečení (jiné ani nemá), má tmavé oči a tmavé plavé vlasy. Jeho otec je již po smrti a má sestru. Uzavírá se do sebe, nelibuje si v kontaktu s lidmi a někdy působí až dojmem hypochondra, až blázna. Často mluví sám k sobě a chová se iracionálně a nepochopitelně. Je znechucen společností, ve které žije a dává to jasně najevo. Rodion je typická postava Dostojevského románu; romantická postava, sklíčený samotář, který se uzavírá do sebe a smiřuje se s osudovostí a zlem ve světě.