Hugo Chram matky bozi
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Victor Hugo - Chrám Matky Boží v Paříži
Victor Hugo (1802-1885)
Významná osobnost francouzského romantismu Victor Hugo se narodil v roce 1802, jako syn napoleonského generála. Od dětství mu matka vštěpovala nenávist k revoluci a k Napoleonovi. Hugo dospíval a osvobozoval se od vlivu rodiny, začal zastávat liberální názory.Po roce 1848 se stává příznivcem republikánského zřízení. Dostává se do vysoké společnosti – je zvolen členem akademie a získává titul hraběte. Toto vše ale zastíní životní tragedie – zemře mu dcera. Poté se stáhne do ústraní, obává se anarchie. Snaží se prosadit zlepšení postavení lidových vrstev a to hlavně jejich vzdělání a osvětu. Stále více autoritativní režim ho svazuje, proto v roce 1851 uprchne ze země. Usadí se na anglickém ostrově Guernesey. V této době se postaví proti Napoleonovi, kterého pro jeho malý vzrůst nazval Napoleonem Malým a bojuje proti jakémukoli útlaku. Po císařově pádu v roce 1870 se Hugo vrací do vlasti a nabídne svůj dům v Bruselu jako azyl pro pronásledované komunardy. Hugo měl velké sociální cítění, věřil v klid, v pokrok a v mravní obrození. Věnoval se všem druhům literatury, výrazové formy střídal. Považoval se za hlasatele ideálů, za básníka, který předvídal lepší budoucnost. Ve svých básních popisuje střet dobra a zla, často vytváří protikladné dvojice jevů,postav i prostředí. Za velmi fascinující považoval Jaroslav Vrchlický Hugovu spisovatelskou univerzálnost. Podle něj se v Hugovi skrýval lyrik, epik, dramatik, satirik, romanopisec, ale i filozof.
Chrám Matky Boží v Paříži
CHARAKTERISTIKA LITERÁRNÍHO KONTEXTU:
Dílo bylo napsáno v roce 1831 v Paříži za vlády krále Ludvíka XVI. Jde o období romantismu.
Základní znaky romantismu
konflikt mezi snem (ideálem) a skutečností, mezi svobodou a nesvobodou
individualita
citovost
revolta proti společnosti
svoboda; nespoutanost; nezávislost, a to i tvůrčí
hrdina byl povahou stejný jako autor (Hugo byl také filozof a myslitel jako Frollo)
hlavní hrdinové stojí na okraji společnosti (život chudých studentů; Qusimodo byl ohyzdný sirotek, kterého neměl téměř nikdo rád; Esmeralda byla cikánka)
nešťastná a neopětovaná láska (mezi Esmeraldou a Phoebem; mezi Esmeraldou a knězem Frollem; mezi Esmeraldou a Quasimodem)
děj končí tragicky, smrtí (zemřou všechny hlavní postavy)
tajemná místa (večerní, temné a romantické ulice Paříže)
kontrasty (ošklivý Quasimodo a nádherná Esmeralda; láska a nenávist; život a smrt)
FR - maliarstvo – Eugene Delacroix
1789 – 1794 – Velká Francouzská Revoluce
napoleonské války
- 1848 – revoluce v Evropě
LITERATURA
Heinrich Heine (DE)
Geogre Gordon Byron (VB, Childe Harodlova pouť)
Alexandr Sergejevič Puškin (Eugen Oňegin, Boris Godunov, Piková Dáma)
Nikolaj Vasilijevič Gogol (Revizor)
Edgar Allan Poe (USA, Havran) – zakladateľ americkej novely, detektívky a hororu
Adam Misckiewicz (PL)
Ľ. Štúr (Nauka reči slovenskej), Samo Chalupka (Mor ho!), Janko Kráľ (Zakliata panna vo Váhu a Divný Janko), Janko Matúška (Nad Tatrou sa blýska)