Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Hugo Chram matky bozi

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (44 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Victor Hugo - Chrám Matky Boží v Paříži Victor Hugo (1802-1885) Významná osobnost francouzského romantismu Victor Hugo se narodil v roce 1802, jako syn napoleonského generála. Od dětství mu matka vštěpovala nenávist k revoluci a k Napoleonovi. Hugo dospíval a osvobozoval se od vlivu rodiny, začal zastávat liberální názory.Po roce 1848 se stává příznivcem republikánského zřízení. Dostává se do vysoké společnosti – je zvolen členem akademie a získává titul hraběte. Toto vše ale zastíní životní tragedie – zemře mu dcera. Poté se stáhne do ústraní, obává se anarchie. Snaží se prosadit zlepšení postavení lidových vrstev a to hlavně jejich vzdělání a osvětu. Stále více autoritativní režim ho svazuje, proto v roce 1851 uprchne ze země. Usadí se na anglickém ostrově Guernesey. V této době se postaví proti Napoleonovi, kterého pro jeho malý vzrůst nazval Napoleonem Malým a bojuje proti jakémukoli útlaku. Po císařově pádu v roce 1870 se Hugo vrací do vlasti a nabídne svůj dům v Bruselu jako azyl pro pronásledované komunardy. Hugo měl velké sociální cítění, věřil v klid, v pokrok a v mravní obrození. Věnoval se všem druhům literatury, výrazové formy střídal. Považoval se za hlasatele ideálů, za básníka, který předvídal lepší budoucnost. Ve svých básních popisuje střet dobra a zla, často vytváří protikladné dvojice jevů,postav i prostředí. Za velmi fascinující považoval Jaroslav Vrchlický Hugovu spisovatelskou univerzálnost. Podle něj se v Hugovi skrýval lyrik, epik, dramatik, satirik, romanopisec, ale i filozof. Chrám Matky Boží v Paříži CHARAKTERISTIKA LITERÁRNÍHO KONTEXTU: Dílo bylo napsáno v roce 1831 v Paříži za vlády krále Ludvíka XVI. Jde o období romantismu. Základní znaky romantismu konflikt mezi snem (ideálem) a skutečností, mezi svobodou a nesvobodou individualita citovost revolta proti společnosti svoboda; nespoutanost; nezávislost, a to i tvůrčí hrdina byl povahou stejný jako autor (Hugo byl také filozof a myslitel jako Frollo) hlavní hrdinové stojí na okraji společnosti (život chudých studentů; Qusimodo byl ohyzdný sirotek, kterého neměl téměř nikdo rád; Esmeralda byla cikánka) nešťastná a neopětovaná láska (mezi Esmeraldou a Phoebem; mezi Esmeraldou a knězem Frollem; mezi Esmeraldou a Quasimodem) děj končí tragicky, smrtí (zemřou všechny hlavní postavy) tajemná místa (večerní, temné a romantické ulice Paříže) kontrasty (ošklivý Quasimodo a nádherná Esmeralda; láska a nenávist; život a smrt) FR - maliarstvo – Eugene Delacroix 1789 – 1794 – Velká Francouzská Revoluce napoleonské války - 1848 – revoluce v Evropě LITERATURA Heinrich Heine (DE) Geogre Gordon Byron (VB, Childe Harodlova pouť) Alexandr Sergejevič Puškin (Eugen Oňegin, Boris Godunov, Piková Dáma) Nikolaj Vasilijevič Gogol (Revizor) Edgar Allan Poe (USA, Havran) – zakladateľ americkej novely, detektívky a hororu Adam Misckiewicz (PL) Ľ. Štúr (Nauka reči slovenskej), Samo Chalupka (Mor ho!), Janko Kráľ (Zakliata panna vo Váhu a Divný Janko), Janko Matúška (Nad Tatrou sa blýska) FR Stendhal (Červený a černý) – psychologické romány, bol prenasledovaný Alexander Dumas (Tři mušketýři) PROSTŘEDÍ A DOBA: Samotné prostředí je hlavní postavou celé knihy. 15. století-vláda krála Ludovíta XI. TEMATICKÁ SLOŽKA LITERÁRNÍHO DÍLA: Námět -Neznámý Záměr autora -Poukázat na život ve středověké Francii, na neomezenou moc církve a taky že je právo na straně bohatých Motivy -Tragická láska, napínavost, oddanost, tragická smrt Téma -Láska ošklivého a společností zavrhovaného Quasimoda ke krásné cikánské tanečnici Esmeraldě Hlavní postavy Quasimodo - ošklivý hluchý sirotek; opovrhovaný společností; byl zvoníkem v Chrámu Matky Boží, kde byl také vychováván knězem Frollem; chytrý, citlivý, schopný milovatEsmeraldaKlaudius FrolloPetr Gringoire - básník a filozof, chudý; před šibenicí ho zachránila Esmeralda, které se snažil poskytnout pomoc; bez peněz a domovaPhoebus - královský lučištník, jediný muž, kterého Esmeralda opravdu milovala; jeho láska k ní však nebyla pravá Další postavy Jan Frollo ze Mlýna, Lilei z Gondelaurieru (snoubenka Phoeba), Gudula, cikáni, zloději, tuláci, kněží Děj Ošklivý Quasimodo, který je vychováván knězem Frollem v Chrámu Matky Boží, se pokusí právě kvůli Frollovi unést krásnou cikánskou tanečnici Esmeraldu, již kněz miluje. Esmeralda však miluje Phoeba, královského lučištníka, jehož Froll zabije a vina padne na Esmeraldu. Froll nabízí Esmeraldě záchranu pod podmínkou mileneckého vztahu, ona však odmítá. Před upálením ji zachrání Quasimodo a ukryje ji v chrámu. Nakonec je ale Esmeralda pověšena, Quasimodo pak obviní Frolla a svrhne ho ze střechy. Sám nakonec ulehne k mrtvé Esmeraldě a zemře. Děj se odehrává ve středověku v centru staré Paříže a tam nejčastěji v Chrámu Matky Boží. KOMPOZIČNÍ A JAZYKOVÁ SLOŽKA LITERÁRNÍHO DÍLA: dílo je psáno er-formou; autor mluví o hrdinech ve třetí osobě a zároveň oslovuje čtenáře věty jednoduché i souvětí; spíše složitá souvětí a těžká myšlenková vazba; spousta filozofie i děje přímá řeč; vypravování chronologické; překvapivý a tragický závěr; barvitá charakteristika všech postav kontrasty: mravně čistý Quasimodo X podlý a falešný Frollo; špinavé a pochmurné uličky Paříže X Chrám Matky Boží je zde zachována jednotná dějová linie převážně spisovný jazyk řeč postav - podle jejich společenského postavení, prvky hovorové řeči lexikální prostředky: běžné (král k Tristanovi: "Pospěšte si, kmotře...") hovorové (Quasimodo viděl, jak se tuláci při pádu břevna rozptýlili, jako když dítě foukne do popelu.) knižní ("Milosti," odpověděl Vilém Rym...) archaismy (A pak, což to byla maličkost, býti svrchovaným pánem) historismy (Ale když je člověk jen královským prokurátorem církevního soudu s třiceti tourskými tolary ročního platu) syntaktické prostředky: neukončená výpověď (kde vystupovaly tři krásné dívky, které představovaly...) zvláštnosti, opakování ("A z pultů písařů!" dodal sousední student. "A z holí pedelů!" "A z plivátek děkanů!" "A z chlebových truhel voličů!" "A z rektorovy podnožky!") slohov

Témata, do kterých materiál patří