Jiří Wolker

Jiří Wolker Nejvýznamnější představitel proletářské poezie.
Narozen 29. března 1900 v Prostějově do dobře situované rodiny bankovního
úředníka. Dětství strávil na skautských táborech v Orlických horách a u prarodičů ve
vile u Olomouce. Již jako mladý se zajímal o literaturu a uměleckou činnost. Byl
výtvarně i hudebně nadaný, hrál na klavír a housle.
Vystudoval gymnázium, kde publikoval do školního časopisu, od roku 1919 studoval
práva v Praze.
Od roku 1921 byl členem římskokatolické církve, strany KSČ, Literární skupiny
(moravští autoři hlásící se k expresionismu, hlavní časopis: Host) a Devětsilu
(seskupení avantgardních umělců: literátů, herců, malířů, architektů. Vydávali
časopisy Revue Devětsilu, Pásmo a Disk. Mezi představitele patřili např. Jaroslav
Seifert, Vítězslav Nezval, Jiří Voskovec a Jan Werich, František Halas či Jaroslav
Ježek).
3. ledna 1924 podlehl tuberkulóze, se kterou se léčil na mnoha místech v Evropě.

Jeho básně jsou psány volným veršem a pravidelným metrem, jednoduchým a
srozumitelným jazykem. Psal mimo jiné i pohádky a povídky.
Mezi jeho nejznámější básnické sbírky patří Host do domu (1921) a Těžká hodina
(1922). Významnými pohádkami jsou O milionáři, který ukradl slunce (1921) či
O kominíkovi


Host do domu
Básnická sbírka má 3 oddíly: Chlapec, Ukřižované srdce a Host do domu. Chlapec:
pozitivní náhled na život, důvěra. Ukřižované srdce: bída a utrpení. Host do domu:
optimismus, pokora, soucit s chudými.
Psáno sdruženým a střídavým rýmem, pravidelné, krátké a jednoduché verše, častá
metafora, personifikace a zdrobněliny.

ukázka:
POKORA
Stanu se menším a ještě menším,
aţ budu nejmenším na celém světě.
Po ránu, na louce, v létě po kvítku vztáhnu se nejmenším.
Zašeptám, aţ se obejmu s ním:
„Chlapečku bosý, nebe dlaň o tebe opřelo si kapičkou rosy, aby nespadlo.“