16. Erich Maria Remarque, Na západní frontě klid

Erich Maria Remarque

Na západní frontě klid

Charakteristika uměleckého textu

1. Část

• Tématem je život vojáka na frontě 1. světové války

• Motiv je válka, přátelství mezi vojáky, konflikt mládí a smrti, snaha přežít

• Časoprostor – válečné bojiště, na západní frontě, v rodném městě v Německu, za
  1 sv.v.

• Knížka je psána chronologicky, občasná retrospektiva, 12 kapitol, končí smrtí vypravěče

• Druh je epika (má děj, vztahy mezi postavami), žánr je román s válečnou tématikou

1. Část

• Ich-forma, vypravěč se sám účastní děje, poslední odstavec o jeho smrti v er-formě

• Postavy

  • Pavel Bäumer – hlavní postava a vypravěč celého příběhu; bývalý středoškolský student gymnázia; nezištný, obětavý, zpočátku plný odhodlaní a ideálů; těší se na frontu, později zažívá rozčarování, zklamání z válečných hrůz, psychicky se hroutí; jeho přáteli jsou Katczinsky, Kropp, Tjaden, Müller, Wolf, Kemmerich aj. - Pavlovi spolužáci, váleční přátelé téže "železné" generace

  • Stanislav Katczinsky – asi čtyřicetiletý Polák, ostřílený vojenský bard, dokáže všude vystopovat jídlo, má dobré srdce, spravedlivý

  • Kropp, Tjaden, Müller, Kemmerich – Pavlovi spolužáci

  • Himmelstoss – desátník, vedl jejich výcvik; krutý velitel, bezohledný, tváří v tvář nepříteli zbabělý

  • Kantorek – bývalý třídní učitel Pavla, využívá propagandu, zmanipuluje své žáky a ti se dobrovolně přihlásí coby domobranci

• Děj

  • Román vypráví o skupině chlapců, která se vlivem propagandy ze strany jejich třídního učitele Kantorka dobrovolně přihlásila do války. Po počátečních romantických představách ale přijde rychlé vystřízlivění – mladí muži poznají, co skutečně válka obnáší. Absolvují desetitýdenní výcvik pod vedením velitele Himmelstosse plný šikany a ponižování a následně jsou odveleni na frontu. První boje na frontě všem otevřou oči a ukážou válku v pravém světle (plynové útoky, bombardování, budování zákopů, utrpení raněných, smrt přátel, krvavé boje muže proti muži aj.). Vojáci žijí v neustálých obavách o život, trpí hladem, zimou, jsou špinaví, zavšivení. Téměř polovina roty byla již zabita – vojáci, kteří přežijí, dostávají dvojité příděly jídla a tabáku. Stavy vojáků jsou doplňovány velmi mladými chlapci bez výcviku. Pavel postupně ztratí všechny kamarády.

Velkou oporou pro dvacetileté vojáky je velitel roty Stanislav Katczinsky, s nímž se Pavel spřátelil. Po dovolené, ze které se Pavel vrací znechucen (matka umírala na rakovinu, s ostatními lidmi nedokázal nalézt společnou řeč), se dostává zpět na frontu. Uprostřed bitevního pole se najednou ocitne sám zblízka v boji muže proti muži. Smrtelně zraní francouzského vojáka, poté mu ováže ránu a snaží se mu ulehčit umírání. Velkým otřesem je pro Pavla smrt Katczinského. Zraněného se ho snažil s vypětím všech sil odnést z bojiště do bezpečí. Cestou byl však Katczinsky zasažen střepinou a zemřel.