16. Erich Maria Remarque, Na západní frontě klid

Na podzim 1918 zůstává Pavel poslední naživu ze sedmi spolužáků. Cítí se vnitřně prázdný a velmi unavený. Ke zprávám o příměří je netečný, nevěděl již, zda si vůbec přeje mír. Pavel si je jistý, že se už nedokáže zapojit do normálního života – byl poznamenán roky prožitými na frontě.

Pavel zemřel v září 1918, paradoxně v den, kdy vrchní velitelství podává zprávu, že je na západní frontě klid a neděje se nic nového.

• Typy promluv – spisovný, hodně přímé řeči, hovorové i slangové výrazy, archaismy, vulgarismy, personifikace, přirovnání

1. Část

• Jazykové prostředky

  • román je psán spisovně, ale jsou užívány i hovorové výrazy (švindl, brajgl, palice, ...)

  • spousta úvahových pasáží

  • ironie (vyplývá již z názvu knihy)

  • celé dílo psáno v ich-formě, až závěr psán v er-formě (Paulova smrt)

  • časté až naturalistické prvky (popisy zranění, popis mrtvých zvířat atd.)

  • časté jsou také dialogy mezi vojáky

Literárně historický kontext

Autorem je Erich Maria Remarque

• 1898–1970

• vlastním jménem Erich Paul Remark – Maria po matce, q kvůli Němcům (mysleli si, že je žid)

• německý prozaik a dramatik

• syn vazače knih; nejprve se chtěl stát hudebníkem a malířem

• 1916 – odchází jako dobrovolník na frontu, 1918 – raněn

• po 1. SV vystřídal několik povolání – účetní, obchodní cestující, varhaník, závodník

• 1931 – přestěhoval se do Švýcarska

• po nástupu nacismu se dostává na listinu zakázaných autorů

• 1939 – odjíždí do New Yorku, protože byl zbaven německého občanství

• po válce se vrací do Švýcarska

• umírá na srdeční chorobu

• úspěch – díla mají napínavý děj, účinné charakteristiky postav, nekompromisní antifašistický humanistický postoj; naturalistické válečné scény, úvahy, dokumentárnost

• DÍLO:

  • Na západní frontě klid, Cesta zpátky, Černý obelisk, Jiskra života

• Remarque se řadí k německé literatuře meziválečného období, specificky k tzv. ztracené generaci. Tímto pojmem označujeme generační skupinu autorů (zejména amerických) 20. let 20. stol., kteří byli poznamenáni duchovním otřesem z prožité války. Typickým rysem je neschopnost začlenit se do společnosti, navázat znovu vztahy, pocity zklamání, skepse, apatičnost. Pro tyto autory jsou charakteristické životní postoje, kterými dávají najevo nesouhlas a nedůvěru ke společnosti, jejich psaní je často blízké ke stylu novin, často staví své hrdiny do velmi nebezpečných situací, kde musí prokazovat svůj charakter.

• Současníci – Bertold Brecht (Matka kuráž a její děti), Lion Feuchtwanger (Lišky na vinici), Romain Rolland (Petr a Lucie), Francis Scott Fitzgerald (Velký Gatsby)

• V roce 1979 byla natočena filmová adaptace režisérem Delbertem Mannem (USA + VB). Exteriéry byly z valné části natáčeny v Československu v demolovaném Mostě a okolí.