KYTICE
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
KYTICE
KAREL JAROMÍR ERBEN
• český autor 19. století
• básník, historik, sběratel lidové slovesnosti, překladatel, novinář
• vystudoval práva a filosofii, během studií se seznámil s Františkem Palackým, s kterým
celý život spolupracoval
• po studiu procházel právnickou praxí, během které se věnoval vydávání památek
staršího písemnictví, překladatelství a lidové slovesnosti
• pracoval jako sekretář Českého muzea – sbíral po venkovech české písně a historické
podklady
• redigoval Pražské noviny
• zajímal se o vědu – byl spoluautorem Riegrova slovníku naučného (naše první
encyklopedie)
• balady v Kytici vychází z lidové slovesnosti
• DÍLO:
o
1864 – Prostonárodní české písně a říkadla (dětská počítadla, říkadla---)
o
nedokončený soubor českých pohádech (Zlatovláska, Pták ohnivák a liška Ryška,
Tři zlaté vlasy děda Vševěda aj.)
o
1865 – Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích
původních (čítanka)
• současníci:
o
Josef Kajetán Tyl (Strakonický dudák, Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná
rvačka…)
o
Božena Němcová (Slovenské pohádky a pověsti, Babička, Sedmero krkavců…)
o
Viktor Hugo (Chrám Matky Boží v Paříži, Bídníci…)
o
Alexandr Sergejevič Puškin (Evžen Oněgin…)
LITERÁRNĚ HISTORICKÝ KONTEXT
• romantismus: hrdina, prostor i okolnosti jsou netypické, hrdina prožívá nešťastnou lásku
• hudba: Antonín Dvořák, Bedřich Smetana, Fryderyk Chopin
• národní obrození: jazykové osamostatnění, kulturní rozvoj, nové knihy a časopisy…
• 3 etapy národního obrození:
o
1. defenzivní (obranná) fáze
▪
1770–1805
▪
jazykovědci a vědci brání českou národní historii
▪
nová jazyková díla
▪
Josef Dobrovský
o
2. ofenzivní (útočná) fáze
▪
1805-1830
▪
nová vědecká díla psaná v češtině
▪
původní forma, nejen přejaté z jiných zemí
▪
Josef Jungmann
o
3. vrcholná (romantická) fáze
▪
1830-1850
▪
vrcholové tvorby, čeština je schopna se prosadit
▪
Karel Hynek Mácha
KYTICE
LF: poezie
LD: lyriko-epika
LŽ: balada, znaky pohádky (Zlatý kolovrat), pověsti (Věštkyně), legendy (Záhořovo lože)
VYDÁNÍ: 1853 původní vydání 12 básní, 1861 rozšířeno o baladu Lilie
CELKOVÉ VYZNĚNÍ: Lidské neštěstí, které není způsobeno společností, ale člověkem
samotným. Spáchaný čin, který musí být potrestán.
TÉMA: za každým nemorálním činem stojí trest
MOTIVY: vina a trest, chtíč, nemorálnost
ČLENĚNÍ DÍLA: 13 jednotlivých balad, chronologický postup, sloky, verše, rýmy, zrcadlově
shodné balady s podobným tématem (Kytice x Věštkyně) (Polednice x Vodník)
JAZYK: anafory, epifory, přirovnání, dialogy, apostrofy, názorná popisnost, tropy: epiteton
(vraném bujném koni), personifikace (vesele podkovičky zvoní), metafory (nesu v domě změnu),
figury: epizeuxis (klop, klop, klop), anafora (a před chalupou…, a na chlupu…), elipsa (přímo
k chaloupce), inverze (na vraném bujném jede koni)