KYTICE

VYPRAVĚČ: lyrický subjekt, er-forma, vševědoucí

ČASOPROSTOR: čas není blíže určen, je cyklický, děj se většinou odehrává na vesnici (jezero,
márnice, hřbitov, jeskyně…)

POSTAVY: hlavními postavami jsou většinou ženy, počestné, naivní

DĚJ:

• KYTICE

Pojednává o matce, která zemře a zůstanou po ní sirotci, kteří každičké ráno navštěvují
její hrob. Matce se dětí zželí, a proto se změní v malý kvítek. Děti v tomto kvítku poznávají
svou matičku a nazývají ji mateřídouškou.

• POKLAD

vypráví o vztahu matky a dítěte. Na Velký pátek jdou vesničané do kostela na mši. Jde s
nimi i matka s dítětem. Tam, kde dřív býval kámen, stojí skála s otevřeným vchodem.
Matka po chvíli váhání vchází dovnitř a je zaslepena stříbrem a zlatem a zapomíná na své
dítě, které odloží, aby si mohla nasbírat co nejvíce pokladů. Všechny se ale s jejím
příchodem domů mění na kameny a hlínu. Běží tedy ke skále, kde zanechala své dítě.
Dítko ani skála tam už ale nejsou. Po roce utrpení a pokání se matka vrací na místo, kde
stávala skála. Opět tam stojí, ale nyní již matka poklady obchází a jediné, co ji zajímá, je
její dítě. Poukazuje se zde na to, že vztah k dítěti je hlavní povinností i v okamžiku naděje
na lepší život.

• SVATEBNÍ KOŠILE

Osamělá dívka se modlí k panně Marii a myslí na svého milého, jenž už dávno odešel do
války a pro něhož tkala košile. Tu se on objevuje za oknem a nabádá ji, ať s ním jde pryč.
Dívka poslechne a letí s ním. Cestou odhazuje modlicí knížky, růženec a křížek po matce.
U hřbitova pochopí, co se na ni chystá a lstí donutí upíra skočit přes zeď prvního. Sama

se mezitím schová v márnici. Pak ona i upír přesvědčují umrlce, a nakonec kokrhá kohout
a tím je zachráněna.

• POLEDNICE

Matka přivolá na své dítě v afektu polednici. Ta doopravdy přichází. Matka své dítě ve
strachu o jeho život přitiskne k hrudi a děcko udusí.

• ZLATÝ KOLOVRAT

Pojednává o tom, jak pán, který zabloudil v lese při lovu, přišel k chaloupce žádat o vodu.
Dornička podala s ochotou vody a královi zalíbí. Matka ale chce, aby se bohatou paní
stala její vlastní dcera. Proto Dorničce usekne nohy a ruce a vypíchne oči. Dívku najde
stařeček a vymění oči a nohy za zlatý kolovrat. Když se král vrátil z války, chtěl, aby jeho
žena upředla zlatou nit. Jakmile začala příst, začal kolovrátek zpívat. "Vrr – zlou to předeš
nit! Přišla si krále ošidit, sestra tvá v lese, v duté skále, vrr – zlá to nit!" Když to král uslyšel,
matce a její dceři udělal to, co ony udělaly Dorničce.

• ŠTĚDRÝ DEN

Báseň je rozdělena na pět částí. V té první se blíží Vánoce, několik dívek sedí ve světnici a
přede, jedna z nich se zasnoubí. Ve druhé části přijde Štědrý den a druhá dívka také touží
najít nápadníka. Rozhodne se tedy vysekat díru do ledu, protože se jí na hladině o
půlnoci může zjevit tvář jejího souzeného muže.
Posléze se dozvídáme o dvou děvčatech Haně a Marii. Jdou spolu k jezeru, aby si
„přečetly”, co je čeká. Hana vidí svého milého Václava, ale Marie vidí svou smrt. To se ve
čtvrté části splní. Pátá opět ukazuje výjev přadlen ve světnici – vzpomínají na to, že před
rokem tu s nimi byla Hana, která už je ale vdaná, a Marie, která je mrtvá. Poukazují na to,
že celý náš život je řízen osudem.