Styron_Sophiina volba

William Styron - Sophiina volba

Druhová a žánrová charakteristika:

Próza, psychologický válečný román, společenské události se odrážejí v osudu hlavní hrdinky

Celková charakteristika:

Jedná se o složitě komponovaný, rozsáhlý román se vrací k událostem 2. svět. války a rozvíjí v jeho prostředí zápletku, jejíž charakter má cosi z osudovosti antického dramatu či starozákonních příběhů, ale která je přitom zpracována v duchu nejlepší tradice novověkého románu. Styron přímo v textu románu přiznává inspiraci tradičními postupy moderní severoamerické prózy (Faulkner, Wolf, Bellow), ale vědomě navazuje např. i na Dostojevského.

Postavy:

Vypravěčem románu je mladý začínající spisovatel Stingo, posedlý sexem a literaturou. Líčí příběh titulní postavy, krásné Polky Sophie, přeživší pobyt v koncentračním táboře, a jejího milence Nathana, newyorského žida. Románem prochází celá řada dalších postav - velitel koncentračního tábora, Stingova přítelkyně Leslie, majitelka penzionu Yetti, prostřednictvím korespondence také vypravěčův otec ad. Postavy jsou budovány realisticky, mají pečlivě prokreslenou psychologii.

Děj a kompozice:

Spisovatel Stingo se v roce 1947 snaží v New Yorku psát román poté, co mu malý obnos, který jeho předkové získali za prodej černého otroka, dovolí žít nezávisle na zaměstnání. V brooklynském penzionu se Stingo potkává se zvláštní dvojicí milenců, židem Nathanem a Polkou Sofií, se kterými se spřátelí. Od obou se postupně dozvídá další a další podrobnosti ze Sophiina života: její šťastný život v Polsku narušila válka, dostala se i se svými dvěma dětmi do koncentračního tábora a zde byla postavena před krutou volbu - esesák jí dal na výběr, které z dětí pošle na smrt a které přežije. Sofie si pochopitelně vyčítá svou volbu, ale i své pragmatické chování za války (jako písařka se pokouší zapůsobit na velitele koncentračního tábora Hösse) a antisemitskou tradici své rodiny a celého polského národa. Přes pokusy začít po válce znovu normálně žít nakonec volí (společně s Nathanem, který mj. v důsledku schizofrenie propadá závislosti na drogách) dobrovolný odchod ze světa. Pozadí válečným událostem tvoří rovina Stingových vzpomínek na rodný Jih USA a problematika dědictví otrokářského systému - toto téma je konfrontováno s hrůzami nacismu a na základě tohoto porovnání je rozvíjena otázka kolektivní viny a schopnosti člověka páchat zlo.

Jazyk a styl:

Styron v románu vědomě navazuje na bohatou tradici románu jako modelu světa, jako mnohohlasu, ve kterém se střídají jazyky, styly a roviny vyprávění. Stingo je vypravěčem zprvu poněkud lehkovážným a marnotratným - líčí okolnosti svého chvilkového zaměstnání v nakladatelství s humorným nadhledem a neopomene uvádět řadu dokumentárních prvků - redaktorské posudky, dopisy otce, později delší citáty z životopisu velitele koncentračního tábora Hösse, úryvky z vypravěčova deníku apod. Lehkovážnost stylu pak kontrastuje s vyprávěním Sophie, která se projevuje jako klasický případ tzv. nespolehlivého vypravěče - její vyprávění je sice věrohodné, ale od počátku v něm chybí informace o tom, že měla děti. To se čtenář (a Stingo) dozví až v průběhu románu. Pro jazykový projev Sophie jsou charakteristické chyby (v překladu do češtiny především časování a vid sloves), které ilustrují její cizí původ.