K. J. Erben - Kytice - rozbor díla

Záhořovo lože (Kytice)

Záhořovo lože je legenda. Neznámý poutník spěchá na podzim v mnišském hábitu na západ. Přichází do lesa, kde obr přepadává pocestné. Vyřítí se i na poutníka, kam že jde. Poutník praví, že do pekla, neboť jeho otec pro peníze upsal duši dítěte peklu, dříve než se dítě narodilo. Obr propouští poutníka, ale ten mu musí slíbit, že mu pak poví, co všechno v pekle viděl. Po roce se poutník vrací. Satan prý mu nechtěl vydati zápis, který otec učinil, až Lucifer Satanovi pohrozil, že ho dá vložit do Záhořova lože. Tu se obr zachvěl, protože Záhoř je jeho jméno. V zoufalství se obr vyzpovídá poutníkovi ze svých vražd a prosí ho o pomoc. Poutník zarazí obrův kyj do skály; obr má činiti na tom místě pokání. Uplyne devadesát let. Poutník přichází jako biskup na místo, kde se setkal se Záhořem. Provází ho jinoch. Toho pošle biskup, aby utrhl z jabloně na skále jablko na občerstvení. Temný hlas mu v tom ale brání. Přichází biskup, vidí, že jabloň vyrostla z obrova kyje, poznává Záhoře a dá mu odpuštění; pak v jednom okamžiku oba zemřou a jako dvě holubice se vznášejí k nebi.

Zlatý kolovrat (Kytice)

Pohádka o maceše a nevlastní dceři. Nevlastní dceru Dorničku poznal na lovu král. Dornička se má stát jeho ženou. Macecha a její dcera vedou Dorničku králi, v lese ji zabijí, oči vyloupnou, tělo rozsekají, údy vezmou s sebou a trup pohodí v lese. Vlastní dceru pak vydává macecha králi za Dorničku. Král si ji vezme za ženu. Král musí do války. Lesní stařeček najde tělo nebohé Dorničky. Za zlatý kolovrat, za přeslici a za kužel dostane od nové královny Dorniččiny údy a oči. Pomocí živé vody přivede Dorničku znovu k životu. Když se král vrátí, královna se mu chce pochlubit kolovratem. Ten však vyzradí, kdo ubil Dorničku. Král se s Dorničkou shledá a macecha a její dcera jsou krutě potrestány.