Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Karel Čapek Válka s mloky

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (21,33 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

svému příteli Bondymu. „ Na jednom takovym ostrově. To já nemůžu jmenovat, chlapče. To je moc veliké secret, worth of millions.“ Kapitán van Toch si utřel kapesníkem čelo. „Tak sakra, kde je to pivo?“ „Hned přijde, kapitáne.“ „Ja. Tož dobrá. Abyste věděl, pane Bondy, to jsou moc mily a hodny zvířata, ty ještěrkove. Já je znám, chlapče.“ Kapitán plácl prudce do stolu. „A že by to byli čerti, to je lež. A damned lie, sir. To spíš vy jste čert a já jsem čert, já, Captain van Toch, pane. To mně možete věřit.“ G. H. Bondy se lekl. Delirium, řekl si. Kde je ten zatracený Povondra? „Ono jich tam je několik tisíc, tech ještěrků, ale oni je moc žrali ty – sakra, ty, jak se jim tady říká, sharks.“ „Žraloci?“ „Ja, žraloci. Proto jsou ty ještěrkove tak vzácny, pane, a jenom na tom jednom místě, v tom zálivu, co já nemožu jmenovat.“ Dialogy, jsou typické pro první část knihy, v dalších částech se dialogy téměř nevyskytují. Najdeme zde hovorové výrazy („takovym“) i anglické výrazy („secret, wort of millions“), které autor v dialozích často užívá (na rozdíl od zbylého textu, který je psán spisovně). -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Kapitán J. van Toch pokračoval v křížovém výslechu s nemalou trpělivostí a důkladností. Ano, jsou tam čerti. Kolik? Tisíce a tisíce. Jsou velcí asi jako desetileté dítě, pane, a skoro černí. Plovou ve vodě a na dně chodí po dvou. Po dvou, sáhib, jako vy nebo já, ale přitom kývají tělem, tak tak, pořád tak tak... Ano, pane, mají také ruce, jako lidé; ne, nemají žádné drápy, spíš je to jako dětské ruce. Ne, sáhib, nemají rohy ani chlupy. Ano, ocas mají, trochu jako ryba, ale bez ocasní ploutve. A velikou hlavu, kulatou jako Batakové. Ne, neříkali nic, pane, jenom to bylo, jako by mlaskali. Když Sinhálec odřezával mušle v hloubce asi šestnácti metrů, pocítil na zádech dotek jako malých studených prstů. Ohlédl se, a bylo jich kolem sta a sta. Sta a sta, pane, plovoucích i stojících na kamenech, a všichni se dívali, co tam Sinhálec dělá. Tu upustil nůž i škeble a snažil se vyplout nahoru. Přitom narazil na několik čertů, kteří pluli nad ním, a co bylo potom, to už neví, pane. Vnější charakteristika mloků ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------- "...Otázka zní: Je a byl kdy člověk vůbec schopen štěstí? Člověk jistě, jako každý živoucí tvor, ale lidstvo nikoliv. Celé neštěstí člověka je v tom, že byl nucen se stát lidstvem nebo že se jím stal příliš pozdě, kdy byl už nenapravitelně diferencován v národy, rasy, víry stavy a třídy, v bohaté a chudé, ve vzdělané a nevzdělané, v panující a porobené. Nažeňte do jednoho stáda koně, vlky, ovce a kočky, lišky a srnce, medvědy a kozy, zamkněte je do jedné ohrady a přinuťte je žít v tom nesmyslném houfu, jejž nazvete Společenský řád, a dodržovat společná pravidla, bude to nešťastné, nespokojené, fatálně rozklížené stádo, ve kterém se ani jeden boží tvor nebude cítit jako doma." Čapek srovnává mloky s lidstevem, stejnorodost versus nesourodost, spokojenost a podřízenost osudu versus neustálé pochybnosti, základní potřeby versus zhýčkanost. Čapek se v knize objevuje jako záhadná postava "X" snaží pomocí varovného pamfletu svět upozornit na přicházející nebezpečí, ale nikdo jeho výstrahu nevyslyší z výrobních, ekonomických a politických důvodů. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------- To není náhoda, hlouval Wolf Meynert, že Mloci se životně uplatnili teprve v době, kdy chronická chorova lidstva, tohoto špatně srostlého a stále se rozpadávajícího veleorganismu, mloci předchází v agonii. Až na bezvýznamné odchylky se Mloci představují jako jediný ohromný a homogenní celek; nevytvořili dosud svých hlouběji rozlišených plemen, jazyků, národů, států, věr, tříd nevo kast; není mezi nimi pánů a otroků, svobodných a nesvobodných, bohatých a chudých; jsou sice mizi nimi rozdíly uložené jim dělbou práce, ale sama v sobě je to stejno rodá, jednolitá, tak říkajíc stejnozrnná masa, ve všech svých částech stejně biologicky prmitivních, stejně chudě vybarvená přírodou, stejně ujařmená a žijící na stejně nízké životní úrovni. Poslení negr nebo Eskymák žije za nesrovnatelně lepších životních podmínek, užívaje neskonale bohatších mloků. A přece není známek, že by tím Mloci trpěli. Naopak. Vidíme přece, že nepotřebují celkem ničeho z toho, v čem hledá úlevu i útěchu metafysická hrůza a životní tíseň člověka. Obejdou se bez filosofie, bez posmrtného života i bez umění; neznají, co je fantase, humor, mystika, hra nevo sen;jsou naprostí životní realisté. Wolf meynert srovnává lidstvo s Mloky a to tak, že poukazuje na zhýčkanost lidí. Mloci potřebují k životu minimum a jsou spokojeni. Mezi Mloky se ukazují znaky ………………. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Zajímavosti díla Vydalo státní nakladatelství krásné literatury a umění v Praze roku 1965. Kniha byla oceněna první cenou za ilustrace a typografickou úpravu v národní soutěži pro mezinárodní výstavu knižního umění v Lipsku 1965. Autorův záměr Varování před nebezpečím fašismu a postoji lidí umožňující jeho rozvoj (morální úpadek, lhostejnost, ztráta individuality)

Témata, do kterých materiál patří