Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Karel Havlíček Borovský Tyrolske_elegie

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (35 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

5. Tyrolské elegie Karel Havlíček Borovský(Příjmení Borovský získal podle jména vesnice, kde se narodil – Borová, takto totiž často podepisoval své články.) K. H. Borovský se narodil roku 1821 a zemřel roku 1856. Byl to novinář a spisovatel. Založil český politický tisk, v němž kritizoval protičeskou politiku rakouské vlády a katolickou církev (redaktor Pražských novin, Národních novin – příloha Šotek = zde satirické epigramy; a kutnohorského Slovana) Aktivně se účastnil českého politického života druhé poloviny čtyřicátých let devatenáctého století. V období 1848 – 1849 byl stoupencem liberálního křídla č. politiky, mluvčím, národního výboru a poslancem zemského i říšského sněmu. Od r. 1849 tvrdě vystupoval proti nastupující bachovské reakci, proto byl převezen do vyhnanství do Brixenu, kde zůstal. Na jeho pohřbu mu byla Božena Němcová a dala mu údajně na rakev trnovou korunu jako symbol mučednictví. Dílo:próza:Obrazy z Russatirické básně:Křest svatého Vladimíra, Král Lávra, Tyrolské elegie + četné epigramy - krátké pointované veršované skladby. Většinou se jedná o kritiku, parodii, či satiru. Děj: Satirická báseň Tyrolské elegie líčí nucenou cestu K. H. Borovského z Německého Brodu do Brixenu.Skladba je výrazně autobiografická, má 9 zpěvů. Vypráví o Havlíčkově zatčení a jeho následné deportaci do Brixenu. Promlouvá k měsíčku, ten ale vlastně zastupuje jeho vlastní pocity, protože on sám se cítí osamocen, odříznut od domova a přitom chce Čechům říct co se stalo a proč. Zároveň zesměšňuje zaostalý státní aparát Rakouska a svazující nadvládu cizího národa, kterému navíc vládne despotický Bach, který vládou teroru za pomoci vojáků a tajné policie drží zkrátka ostatní národy v Rakouské monarchii. Havlíček kritizuje i církev, za její zaostalost a pomáhání vladaři. Popisuje svoji cestu, od příchodu policistů, loučení s rodinou, rodným městem a vlastí. Vlastně ani nevěděl kam jede a jestli se vůbec někdy vrátí. Po cestě v Rakousku v noci na horské cestě se jim splašili koně a kočí zmizel, policajti vyskákali hned ven, strachy celí bez sebe. Havlíček však zůstal ve voze a dojel až do města. Nakonec dojeli do Brixenu a Havlíčkovi se začínala vytrácet naděje na návrat. Postavy:Karel Havlíček Borovský + jeho žena, sestra a dcera, komisař Dedera, žandárové, postilion Tyrolské elegie (1851) – Název elegie (tj. nářek, žalozpěv) je ironickou nadsázkou; dílo je humorným a satirickým popisem Havlíčkova zatčení a internace v Brixenu v Tyrolsku. Kritizuje policii, společenský systém (nenavrhuje lepší). Používá skutečných jmen a příhod (např. příhoda o zatčení, kdy se splašili koně, a Havlíček sám je musel krotit). Skládá se z devíti zpěvů. Objevují se zde satirické, lyrické a ironické prvky. Celé dílo je psáno v pravidelných rýmovaných čtyřverších. Komicky vyznívají jak situace, tak autorův jazyk. Elegický tón spojuje s ironií a výsměchem, čímž znovu přechází do satiry. Jazykové prostředky: Využívá principy lidové slovesnosti (jednoduchý verš, písňová forma, stylizace do postavy lyrického hrdiny lidových písní), používá lidový jazyk, nespisovné výrazy, zkomolené německé výrazy, vulgarismy, ich-forma, ironie, sarkasmus, Literární druh:poezie Literární žánr:Báseň Satira-Je označení pro umělecký, zejména literární žánr, využivající komičnost, výsměchu, karikatury a ironie ke kritice nedostatku a záporných jevů. Realismus =Je umělecký směr, který střídá romantismus, zastoupil ho v 2.pol.19.století. Byl odpovědí na tehdejší umění, které popisovalo život hlavně bohatých a spokojených lidi a fiktivních či historických osob. Nejprve se rozvíjí ve Francii a poté se rozšiřuje do Anglie, Německa, Ruska, Česka. Mezi charakteristické rysy patří především objektivita, mimesis (nápodoba společnosti), přímý pohled na společnost, vyjádření všeho do detailu, čímž mluvíme o tak zvaném kritickém realismu, protože tím, jak přesně popisují společnost, ji zároveň kritizují. Další autoři realismu ve světě: Rusko Anton Pavlovič Čechov – Tři sestry Lev Nikolajevič Tolstoj – Vojna a Mír Anglie Charles Dickens – Oliver Twist Amerika Jack London – Bílé ticho Německo Gottfried Keller -Romeo a Julie na vsi

Témata, do kterých materiál patří