KAREL JAROMÍR ERBEN
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
KAREL JAROMÍR ERBEN (1811-1870)
- český romantický básník, historik, překladatel, sběratel, folklorista, archivář aj.
- končí národní obrození, později revoluce 1848 v Evropě (u nás – zrušení poddanství, zrovnoprávnění češtiny s němčinou, větší role českých zemí v rámci monarchie)
- zabýval se sběratelstvím lidové slovesnosti - např. objížděl české vesnice a nechal si od lidí vyprávět různé příběhy, pohádky a písničky a hledá v nich znaky starých slovanských mýtů
- vystudoval gymnázium v Hradci Králové a Právnickou fakultu na UK
- pracoval jako sekretář Královské české společnosti nauk ve spolupráci s Českým (Národním) muzeem, úředníku soudu, vychovatel, věnoval se historickým dokumentům (např. spisy Jana Husa), psal vědecká pojednání, byl členem jazykové komise, později se stal (i díky známosti s Františkem Palackým) archivářem hl. města Prahy
- roku 1848 byl Erben na chvíli politicky poslán do Chorvatska, aby obeznámil tamní občany s děním v Čechách a zároveň dopisoval do Prahy o důležitých věcech mezi Jihoslovany
- občas psal do časopisů a je jedním ze zakladatelů časopisu Právník (dodnes vychází)
- autoři jeho doby: Karel Hynek Mácha, Josef Kajetán Tyl, Edgar Allan Poe, bratři Grimmové, A. S. Puškin, Victor Hugo, Alexandre Dumas
DÍLO:
VĚDECKÉ
Překlady: Nestorův rukopis ruský, Dva zpěvy staroruské
Pojednání k legendě o svaté Kateřině; Tomáši Štítnému; J. A. Komenskému
Práce s ÚLS: Prostonárodní české písně a říkadla (sbírka českého folkloru – vztahy mezi lidmi a přírodou), České pohádky (pohádky – např. O Zlatovlásce; Dlouhý, široký a bystrozraký; Hrnečku, vař; …)
UMĚLECKÉ
Kytice z pověstí národních
- básnická sbírka inspirovaná ústní lidovou slovesností
- převážně balady; častým tématem je vztah mezi matkou a dítětem či vztah mezi milenci; vesnické prostředí, kde lidé věří na pověry; ženské postavy, víra v Boha;
často: provinění -> trest -> pokání -> odpuštění; nadpřirozené postavy; symbolika květin – často ale ve spojitosti se smrtí, bílá – také barva smrti
- jednoduché, strohé vyjadřování – navození atmosféry
- jednotlivé básně: Kytice, Poklad, Svatební košile, Polednice, Zlatý kolovrat, Štědrý den, Holoubek, Záhořovo lože, Vodník, Vrba, Lilie, Dceřina kletba, Věštkyně