Kytice

Kytice

O původu mateřídoušky. Zemřela matička a její duše se vtělila do této květiny.

Poklad

Žena jde se synem do kostela, ale zastaví se u skály, která se prý otevírá jen jednou za rok. Zrovna je otevřená (ta má kliku, co? :D) a ona tam položí syna na zem (asi není moc starý) a sbírá poklad, který ve skále je. Když už víc neunese, jde si to uložit domů a syna tam nechá, pak jde podruhé a pak potřetí, ale to už najde skálu zavřenou. Řekne si: a do prdele! Navíc se ten poklad promění v hlínu a kamení. Čeká rok a pak jde ke skále zpátky. Najde tam syna živého a zdravého. Potom rychle utíká pryč, pokladu si ani nevšimne.

Svatební košile

Polednice

Dítě zlobí a matka mu hrozí, že na něj pošle polednici. Polednice doopravdy přijde, malá, hnědá, tváře divé, o berličce a hlas vichřice podoba. Matka před ní dítě chrání, až ho zadusí. Když se úderem poledne vrací otec, matku probudí, ale dítě ne.

Zlatý kolovrat

Král chce hezkou nevlastní dceru staré babice kost a kůže. Ta mu chce místo ní dát svou vlastní dceru, která je úplně stejná, ale on odmítá. Matka odvede nevlastní dceru Dorničku do lesa a s druhou dcerou ji zabijou a rozsekají. Oči a údy si vezmou s sebou. Matka potom dá králi tu druhou a on nic nepozná. Svatba trvá sedm dní a osmý jede do války. Tělo Dory najde stařec a její hlas po něm chce, aby vzal zlatý kolovrat a vyměnil ho za její nohy. Potom mu dá zlatou přeslici a chce, aby ji vyměnil za ruce. On pošle pachole, aby to všechno vyměnil. Když to přinese, vezme živou vodu a připojí údy k tělu. Nakonec ho se zlatým kuželem pošle pro oči. Když dívku spojí a oživí, ona nikoho z nich nevidí. Královna po třech týdnech přivítá otce a přede mu na kolovratu. Kolovrat na ni začíná křičet, že zabila svou sestru a sama zabrala její místo. Král se naštve a jede skutečnou Doru najít. Najde ji, přivede si ji domů a ožení se s ní. Svatba trvá tentokrát tři neděle. Matka s dcerou jsou zabity a rozsekány stejně jako Dornička. Zlatý kolovrat už potom nikdo nikdy neviděl.

Štědrý den

Holoubek

Po cestě jde mladá vdova a pláče nad svým nebožtíkem manželem. Brzy potká jiného muže a vezme si ho. I když je šťastná, má v sobě vinu, protože svého muže otrávila. O tři roky později už vinu nesnese a pronásleduje ji v podobě bílého holoubka. Utopí se v řece.

Záhořovo lože

Vodník

Nad jezerem na topolu sedí vodník a šije si kabátek na svou zítřejší svatbu. Ráno jde dívka k jezeru, i když ji matka prosí, ať tam nechodí, že prý měla zlý sen. Když dorazí k jezeru, namočí šátečky, lávka se pod ní prolomí a ona spadne do vody. Vodník na topolu tleská. Dívka se ze něj musí vdát a dokonce s ním má dítě se zelenými vlasy. Vypráví mu jednou, jak se jí stýská po matičce a následně prosí vodníka, aby ji pustil z jezera ven. On nakonec souhlasí, pod podmínkou, že se po dalším klekání vrátí a s nikým se nebude objímat. Dítě si bere jako rukojmí. Matka už dívku nikam nepustí. Vodník si pro ni po klekání přijde, ale ona ji nevydá, přijde o půlnoci, opět nevydá, přijde za svítání a chce ji nalákat za dítětem. Dívka chce jít, ale matka křičí, ať dítě přinese k jejich prahu. On to udělá, ale usekne mu hlavu a nechá ji ležet vedle těla.