Ladislav Fuks - Spalovač mrtvol

Ladislav Fuks – Spalovač mrtvol

Narození: 24. 9. 1923, Praha, Úmrtí: 19. 8. 1994, Praha

Zařazení do kontextu:
Významný český prozaik. Byl představitelem české poválečné literatury.

Charakteristika literární tvorby:

Většina jeho děl je přímo inspirována autorovými zkušenostmi a zážitky. Především psal psychologickou prózu s námětem úzkosti, ohrožení – inspirace 2. světovou válkou, holocaustem. Autor byl homosexuálem a podivínem. Byl fascinován smrtí a tématem pronásledováním Židů, ovlivněn a také uchvácen meziválečným obdobím. Využíval témata strachu, úzkosti, absurdity a tajuplnosti. Hlavní hrdinové jsou psychicky deformovaní. Většina jeho děl je autobiografická. Psal také povídky.

Literární tvorba:

Pan Theodor Mundstock - román

Příběh kriminálního rady – psychologický román

Mí černovlasí bratři – sbírka šesti povídek

Vévodkyně a kuchařka - román

Pasáček z doliny - román

Rozbor díla:

Literární druh – epika, próza

Literární žánr – hororový román

Doba děje – období pozdní první republiky a raného Protektorátu

Místo děje – Československo (Praha)

Hlavní téma – milá a vstřícná povaha, za kterou se ovšem skrývá vrah, manipulace

Jazyk a umělecké prostředky:

Dílo je psáno spisovným jazykem. V díle se také objevují německé výrazy a přímá řeč.

Kompozice díla:

Dílo je psáno er-formou. Kniha je rozdělena do 15 kapitol. Dílo je psáno chronologicky, občas retrospektivně. Poklidný děj knihy se postupně zrychluje, až přechází na posledních dvaceti stránkách ve vyvrcholení.

O díle:

Dílo vyšlo v roce 1967. Dílo se zabývá mimo jiné tématikou druhé světové války, lze ho tedy zařadit do linie tzv. druhé vlny válečné prózy. Dílo bylo také zfilmováno.

Hlavní myšlenka:

Autor dílem chtěl ukázat, jak je člověk snadno ovlivnitelný a jak ho může válka změnit.

Děj:

Děj Spalovače mrtvol se odehrává v předválečné Praze a celý se točí okolo postavy Karla Kopfrkingla, zaměstnance krematoria. Jedná se o mírného, klidného a rozumného člověka, který se s pomocí východní filosofie smířil se svou prací a naučil se ji chápat jako službu lidské duši. Výborně si rozumí se svou ženou Marií, kterou má nadevše rád a nazývá ji přívlastky jako nebeská, čarokrásná atp. S pozvolným prostupováním nacistických myšlenek českou společností se však i tento dobromyslný člověk nechává zviklat, ovlivněn především přítelem Wilhelmem Reinkem a jeho apelováním na Kopfrkinglovu německou krev. Karel tak postupně přebírá rasistické názory ze svého okolí - přeměna osobnosti vyvrcholí ve chvíli, kdy oběsí svou dříve milovanou manželku, neboť se dozví, že je po matce Židovka. Následně zavraždí i svého syna, protože byl neduživý a nevhodný pro armádu. Teprve dcera otcův útok přežije a Kopfrkingl je okamžitě odvezen do ústavu pro duševně choré.