Malá mořská víla - referát, čtenářský deník

Daleko venku na moři je voda modravá jako lístky té nejkrásnější chrpy a průzračná jako nejčistší sklo, ale je tak hluboká, že dolů na dno nedosáhne ani to nejdelší kotevní lano a mnoho kostelních věží by se muselo nastavět na sebe, aby dosáhly až na hladinu. A dole žijí mořští lidé. Lidé tam mají ploutve místo nohou a vládne tam král a královna a mají šest dcer. Všechny jsou spanilé a krásné,usměvavé a společenské. Všechny až na jednu,která se jmenuje Malá mořská víla. A tak začíná její příběh. Vždycky byla Malá mořská víla tichá a mlčenlivá. Sedávala pod růžovou smuteční vrbou a přemýšlela o životě nás lidí na zemi. Totiž,každá z královských dcer se mohla poprvé podívat na hladinu a na náš svět až v den svých patnáctých narozenin a Malá mořská víla byla nejmladší,proto jí její setry vyprávěly co viděly a co se jim nejvíce líbilo.

Malá mořská víla se tak moc těšila a dočkala se. Když se mohla poprvé podívat na hladinu zrovna zapadalo slunce a na obzoru byla loď. Trojstěžník. A z něho se linula hudba a byli slyšet hlasy lidí. Malá mořská víla připlavala až k okénku kajuty a uviděla tam mladého prince,který právě slavil své šestnácté narozeniny. Měl černé oči a Malá mořská víla se do něho samozřejmě zamilovala. Ale právě v tu chvíli ztemněla obloha a začalo pršet.Malou mořskou vílu smetla obrovská vlna a ponořila jí pod hladinu.Když se vynořila, uviděla jen trosky a mezi nimi se topil princ.Malá mořská víla ho vzala něžně za hlavu a nechala se společně s ním unášet na vlnách.

Ráno je moře doneslo na břeh k jednomu chrámu. Víla ho položila na pláž a odplula až když ho našla nějaká dívka a princ se probral.Od té doby byla Víla ještě více zamlklá a tichá. Někdy slýchávala jak si rybáři povídají o princi a potom byla ještě víc nešťastná než dřív.Tenkrát se odhodlala k hrůznému činu,před kterým ji královna varovala.

Dala svůj jazyk a s ním i svoji řeč mořské čarodějnici, která jí za to slíbila ladnou chůzi a hlavně smrtelnou duši. A to proto, že milovala prince a život na zemi.Takže jak chtěla tak se stalo. Dostala od čarodějnice kouzelný nápoj,kterého když se napije, z ploutve se stanou dvě nohy,ale při každém kroku se bude cítit tak jakoby šlápla na meč.Malá mořská víla si vzala nápoj a odplula potají tak, aby jí nikdo neviděl rozloučit se s životem pod vodou. Pak vyplula na hladinu k zámku, kde princ bydlel a napila se kouzelného nápoje. Tělo jí bolelo jako by do ní někdo bodal nožem,ale ona nelitovala svého rozhodnutí.

Ráno když jí našel princ a vzal jí s sebou do zámku byla hrozně šťastná. Ale její radost pominula asi po roce, kdy se měl princ ženit. Do té doby ho doprovázela všude kam se jen hnul. A proto nemohla uvěřit tomu, když jí princ řekl, že ona je sice ten nejmilejší člověk co zná,ale že miluje dívku, která ho tenkrát našla na břehu u chrámu.A že jen tu si může vzít.Malá mořská víla si myslela,že tu neznámou princi za ženu jeho rodiče nedají.Jaké bylo ale pro ni překvapení,když jí princ tu radostnou novinu sdělil. Bude si brát tu neznámou dívku z chrámu.