Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Karel Havlíček Borovský

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (17,03 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Karel Havlíček Borovský * Borová v rodině kupceGymnázium v Německém (dnešním Havlíčkově) BroděFilosofie v PrazeKněžský seminářŽivot v semináři se mu brzy znechutilJeho rozchod s církví nebyl utajen – Havlíček ze semináře vyloučenUcházel se o profesuru na gymnáziu – neúspěchV soukromí studoval českou a slovanské lit.Cestoval po Čechách, Slovensku, PolskuOdjel do Ruska, působil zde jako vychovatel ve šlechtických rodináchZprvu okouzlen přírodou, lidmi, ale brzy přišlo rozčarování – poznal ruský absolutismusO ruských poměrech psal – Obrazy z Rus – zkušenosti z pobytu v RuskuPřeložil 1. díl Gogolova románu Mrtvé dušeOdešel do Prahy, působil jako lit. kritik, novinář, politikPro své pol. názory 2x souzen – výsledek – deportace do Brixenu v j. Tyrolsku (S Itálie)Pobyt v Brixenu značně podlomil jeho zdravíNávrat do Čech, za necelý rok umíráJeho pohřeb se stal nár. demonstrací, B. Němcová mu na hrob položila trnový věnec – mučedník Havlíček – literární kritik Upozornil na sebe kritikou Tylova Posledního Čecha Stať o kritice: Kapitola o kritice Teoretická stať Požadoval pravdivost lit. díla, obsahovou původnost, vysokou uměleckou úroveň, nár. specifičnost Havlíček – novinář a politik Redaktor Pražských novin a jejich přílohy Česká včela Po 2 letech si založil vlastní Národní noviny se satirickou přílohou Šotek, kterou vyplňoval hlavně vlastními satirickými příspěvky Národní noviny se staly orgánem liberálů (H. politice demokrat, představitel liberální politiky) 1848 účast na Slovanském sjezdu v Praze a z české strany zvolen poslancem Říšské rady Tvůrce austroslavismu 1850 vydávání Národních novin úředně zastaveno H. odešel do Kutné Hory, vydává politický týdeník Slovan Po roce vydávání Slovanu sám zastavil Pro své názory – politické články v Národních novinách a Slovanu – 2x souzen Protože nemohl být usvědčen vláda použila nejradikálnější prostředek – internace (uvěznění) v Brixenu V Kutné Hoře ještě vydal vybrané články z národních novin – Duch národních novin – a ze Slovanu – Epištoly kutnohorské (epištol = veřejný, nabádavý list) Havlíček – satirik Psal epigramy, které uveřejňoval v různých časopisech, hlavně v Šotkovi Všechny epigramy seřadil do 5 oddílů – Králi, Vlasti, Církvi, Múzám, Světu Vrcholné satirické sklady napsal v Brixenu: Tyrolské elegie, Král Lávra, Křest sv. Vladimíra – otištěny až po jeho smrti, zaměřeny proti zpátečnické, omezené samovládě a jejím nástrojům (církvi, soudcům, policii, armádě) Satira= jakékoli lit. dílo, které za pomoci humoru a komiky, zesměšňuje realitu a kritizuje tím její nedostatky, autor používá ironii sarkasmus, hyperbolu a parodii (z lat. satura – míchanice, všehochuť) Epigram= lyrický lit. žánr, krátká satirická báseň; obvykle 2 části – 1. naznačení námětu, 2. vtipné rozřešení – výrazná pointa Král Lávra Obsah: král Lávra skrývá své oslí uši, proto každého holiče, který ho 1x za rok ostříhá, nechá popravit; matka holiče Kukulína krále přesvědčí, aby jejího syna nechal žít; Kukulín je ztrápený svým tajemstvím a potřebuje jej někomu sdělit – pošeptá jej staré vrbě, ze které si muzikant udělá kolíček k base; když a ni začne na bále hrát, ozývá se: ‚,Král Lávra má dlouhé oslí uši, král je ušatec‘‘ Na první pohled nevinná pohádka s námětem starého irského příběhu s midasovským motivem o králi s oslíma ušima Je to satira a kritika absolutistické vlády, lidské lhostejnosti, pasivity, ale také výsměch hlouposti a omezenosti králů Není tak útočná jako ostatní díla z vyhnanství Křest svatého Vladimíra V epickém příběhu z Nestorova rukopisu (nejstarší ruské kroniky) o knížeti Vladimírovi, který nechal utopit v Dněpru sochu boha Peruna (slovanský bůh hromu) H. odhalil vztahy mezi církví a státem – náb. v absolutistickém režimu je pomocníkem zneužívání moci H. přenesl příběh do současnosti – policisté, ojenský soud, papež, jezuité, oživil Peruna – role sluhy knížete Vladimíra Děj básně začíná přáním cara, aby mu bůh Perun zahřměl na jeho svátek, ten ale odmítá hlavně proto, že by to měl udělat zadarmo, car ho předává vojenskému soudu; Perun spolu se žurnalistou (protože se rouhal bohu a psal proti víře) jsou odsouzeni k smrti utopením; po Perunově smrti běží vše vez problémů dál, jen církev ztrácí autoritu a chudne, jelikož lidé odmítají platit desátky, církev prosí cara o pomoc, je vyhlášen konkurz a nového boha, v jehož průběhu zástupci církví vychvalují přednosti své církve, ukáže se, že všechny církve jsou stejné – zajímá je pouze moc a majetek, nikoli šíření víry v boha Jezovitský marš; 9. zpěv psán tzv. makarónskou poezií – H. ji používá v některých epigramech Nedokončeno – chybí plánovaný 11. a 12. zpěv

Témata, do kterých materiál patří