Karel Havlíček Borovský

Král Lávra

• Obsah: král Lávra skrývá své oslí uši, proto každého holiče, který ho 1x za rok ostříhá, nechá popravit; matka holiče Kukulína krále přesvědčí, aby jejího syna nechal žít; Kukulín je ztrápený svým tajemstvím a potřebuje jej někomu sdělit – pošeptá jej staré vrbě, ze které si muzikant udělá kolíček k base; když a ni začne na bále hrát, ozývá se: ‚,Král Lávra má dlouhé oslí uši, král je ušatec‘‘

• Na první pohled nevinná pohádka s námětem starého irského příběhu s midasovským motivem o králi s oslíma ušima

• Je to satira a kritika absolutistické vlády, lidské lhostejnosti, pasivity, ale také výsměch hlouposti a omezenosti králů

• Není tak útočná jako ostatní díla z vyhnanství

Křest svatého Vladimíra

• V epickém příběhu z Nestorova rukopisu (nejstarší ruské kroniky) o knížeti Vladimírovi, který nechal utopit v Dněpru sochu boha Peruna (slovanský bůh hromu)

• H. odhalil vztahy mezi církví a státem – náb. v absolutistickém režimu je pomocníkem zneužívání moci

• H. přenesl příběh do současnosti – policisté, ojenský soud, papež, jezuité, oživil Peruna – role sluhy knížete Vladimíra

• Děj básně začíná přáním cara, aby mu bůh Perun zahřměl na jeho svátek, ten ale odmítá hlavně proto, že by to měl udělat zadarmo, car ho předává vojenskému soudu; Perun spolu se žurnalistou (protože se rouhal bohu a psal proti víře) jsou odsouzeni k smrti utopením; po Perunově smrti běží vše vez problémů dál, jen církev ztrácí autoritu a chudne, jelikož lidé odmítají platit desátky, církev prosí cara o pomoc, je vyhlášen konkurz a nového boha, v jehož průběhu zástupci církví vychvalují přednosti své církve, ukáže se, že všechny církve jsou stejné – zajímá je pouze moc a majetek, nikoli šíření víry v boha

• Jezovitský marš; 9. zpěv psán tzv. makarónskou poezií – H. ji používá v některých epigramech

• Nedokončeno – chybí plánovaný 11. a 12. zpěv