MALY PRINC - Antoine de Saint-Exupe¦üry

MALÝ PRINC

Antoine de Saint-Exupéry

Pohádka věnovaná Léonu Werthovi, když byl ještě dítě. Kniha je určená pro děti, které autor často porovnává s dospělými. Všímá si především jejich představivosti a fantazie. Autor knihu sám ilustroval a byla zfilmována 1974.

Literární druh: epika

Literární žánr: filozofická pohádka

Literární směr: meziválečná literatura

Jazyk: spisovný, jednoduchá slova (psáno pro děti)

- Na začátku a konci je psána chronologicky, při cestování na planetkách retrospektivně (vzpomíná)

V knize je použito:

• Personifikace (květina zakašlala), (a růže byly celé zaražené)

• Přirovnání (Byla srdci tak milá jako nějaký dárek), (klesl pomalu jako padá nějaký strom)

• Metafora (ale bude to jako stará opuštěná skořápka)

• Hyperbola (a osvětlený rychlík, dunící jako hrom, otřásl domem výhybkáře)

• Epiteton (chvějící se slunce)

• Přímá řeč, alegorie, ...

- Nedokončené výpovědi Malého prince (při hovorech s letcem)

- Symboly (liška – chytrá, růže – krásná)

Vypravěč: Pilot – ich forma + er forma (putování Malého prince)

Doba děje: není určena, ale pravděpodobně 19. Století

Místo děje: Malý princ cestuje ze své planetky B 612, která není větší než dům, na další planetky, až po planetu Zemi, ze které se nakonec vrací domů

Postavy:

•Pilot (vypravěč) – Rozuměl si s Malým princem, přiblížil se mu díky jeho pochopení pro dětský styl myšlení, který už dávno jiní dospělí ztratili

•Malý princ – malý, blonďatý a kudrnatý človíček, který se vydal cestovat do světa kvůli potížím s jeho květinou a snahou poznat smysl života. Postava je plná nevinnosti, porozumění a zvídavých otázek.

•Květina – pyšná růže, která myslela že je jediná svého druhu

•Liška – moudrá postava, která se nechala ochočit Malým princem a ukázala mu veliký význam přátelství a jedinečnost jeho květiny

Děj:

Kniha začíná havárii letadla na poušti Sahaře. Mladý pilot se setkává během opravy svého stroje s Malým princem, který mu začne vyprávět příběh.

Nebydlel na planetě Zemi, ale měl svou vlastní planetu B612 daleko ve vesmíru. Každý den musel vykopávat kořínky baobabu, protože kdyby se plevel nezničil včas, mohl by zamořit celou planetu. Také zametal vyhaslé sopky. Jednou mu vyrostla z neznámého semínka krásná růže velmi zahleděná sama do sebe. Princovi se její chování nelíbilo, a proto odjel objevovat nové planety. Růže se mu omlouvala, měla ho velmi ráda, ale princ svůj plán nezměnil. Na

první planetě bydlel král, ten však prince velmi zklamal, protože v něm viděl svého poddaného. Druhá planeta patřila domýšlivci. Malému princi se zpočátku líbil, ale později pochopil, že jeho krása je jen povrchní a je schopen udělat cokoliv, aby si ho někdo všímal. Návštěva na třetí planetě u pijana byla nejkratší ze všech. Dále se Malý princ seznámil s businessmanem, pro něj existovala jen jeho práce, s lampářem, jediná osoba, která nemyslela sama na sebe. Každý večer (každou jednu minutu) rozsvěcoval svoji lampu, protože to tak chtěl příkaz. Šestá planetka byla domovem starému zeměpisci, který mu doporučil výlet na planetu Zemi. Na Zemi si ochočil lišku. Její tajemství byla prostá slova: „Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné“.