Medeia

Médeia

Autor: Euripidés

• představitel starořecké literatury 5. stol př. n. l.

• starořecký dramatik, básník, filozof a klasik tragédie

• věnoval se hlavně tragédii, kritizoval problémy v Athénách

• narodil se v bohaté rodině v Salamíně

• dostalo se mu výborného vzdělání, zabýval se malířstvím, básnictvím, řečnictvím

• byl velmi blízkým přítelem Sokrata

• napsal okolo 90 ti děl, zachováno asi 18

• umřel tragicky, když odcházel z hostiny makedonského krále, roztrhali ho psi

Další díla: Helena, Herakles

Literární druh: drama

Literární žánr: tragédie

Literární směr: starořecká literatura

Jazykové prostředky:

• v díle se vyskytuje ich i er forma

• dílo je psáno v dialozích

• objevují se i méně časté vnitřní monology (hovor jedné postavy)

• vyskytuje se přímá nepřímá a nevlastní polopřímá řeč

• postavy mluví spisovným i nespisovným jazykem

Spisovný jazyk:

Archaismy – žalozpěv, mrzce, um

Historismy – kolbiště

Poetismy – žel, pěl

Nespisovný jazyk:

Vulgarismy – ty tvore odporný, ničemníku, netvore

Expresivní výrazy – barbar

Kniha byla poprvé uvedena roku 431 př. n. l. Děj se odehrává během jednoho roku v Řecku v Korintě za vlády krále Kreóna a to pře Médeiným domem a na ulici. Prostředí se během děje nemění

Hlavní postavy:

Médeia - mocná kouzelnice, dcera kolchidského krále Aiéta, pomohla Argonautské výpravě získat zlaté rouno a zamilovala se do Iásona, jejich vůdce. Kvůli Iásonovi zradila svého otce i svou vlast, dokonce kvůli němu zabila vlastního bratra a s Iásonem odplula do Korintu, je zachycena jako vášnivá a impulzivní žena.

Iáson - vůdce Argonautské výpravy, velmi vypočítavý, touží po moci a po vládě, kterou mu však královská dcera Médeia nezajistila. Záporná postava

Chůva - kladná postava, Médeina chůva

Vedlejší postavy:

Kreón – záporná postava, král korintský

Dcera Kreónova (Glauka) – v tragédii nemluví a je bezejmenná, nová manželka Iásona

Vychovatel – kladná postava, vychovatel dětí Médeiiných

Aigeus – kladná postava, král athénský, nabídl pomoc Médee

Sbor korintských žen – kladné postavy, radí Médee, schvalují její plány varují ji

Dva synové – Médeiini a Iásonovi

Družiny, sluhové a posel

Děj: Médea se zamiluje do vůdce Argonautské výpravy Iásona a pomůže mu získat zlaté rouno. Zradí kvůli němu svou zemi i rodinu a odejde s ním do Korintu. Médea a Iáson spolu zplodí dva syny a vedou celkem šťastný život. Když však korintský král Kreont požádá Iásona, aby si vzal jeho dceru za manželku, Iáson souhlasí. Je mladá, krásná a sňatkem s ní by mohl snadno dosáhnout vlády. Když se Médea o manželově nevěře dozví, velmi se na něj rozzlobí. Nechápe, proč ona, která musel zradit své nejbližší kvůli němu, je jím teď sama zrazována. Neví, kam teď jít, když jeden domov si znepřátelila a z druhého je štvána vlastním manželem. Svou nenávist směřuje jak k Iásonovi, tak k jeho nové ženě, jejímu otci a dokonce i ke svým dětem. Vidí je totiž jako důkaz vztahu s člověkem, který byl schopný takhle ublížit. Miluje je, ale spatřuje v nich svého muže a jejich nešťastné manželství. Iáson se brzy dozví, jak jeho manželka běsní a jede se za ní podívat. Marně jí tvrdí, že ji sňatkem s královskou dcerou nechtěl podvést, ale jen zajistit lepší budoucnost jejich synům. Ti by se totiž stali dětmi z královské rodiny a jako takovým by se jim dostalo kvalitní vzdělání i velkého dědictví. Marně ji přesvědčoval, ať se snaží zkrotit svou nenávist a myslet spíše na budoucnost dětí než sama na sebe. Médein hněv, zoufalství a pocity ponížení a hanby, kterým ji Iáson vystavil pro ni byly neúnosné. Přesto se tvářila, že jeho slova přijala, avšak jen proto, aby mohla uskutečnit svou pomstu. Darovala mu šaty na usmíření, jenže je napustila jedem a Iáson, jeho nová manželka i její otec se po kontaktu látky s pokožkou otrávili. Ale to Médei nestačilo. Vlastníma rukama zabila i své dva syny, aby Iásonovo srdce zranila ještě víc.