Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Avantgardní proudy ve světové literatuře 20. století - maturita

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (785 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

15. – Avantgardní proudy ve světové literatuře 20. století (expresionismus, futurismus, dadaismus, surrealismus) Po 1. světové válce jsou dosavadní hodnoty zcela zničeny. Člověk hledá nový smysl života a východisko nachází v humanistických ideálech nebo komunismu. Vzniká kvalitativně nová společenská situace anový typ moderního člověka (jiný způsob života, ovlivněn historií, diferenciací tříd a vrstev, rozmachem přírodních věd a techniky). V Evropě vznikají nové státy, nové systémy (SSSR – 1917, Německo – 1933). Po válce dochází ke konjunktuře (rozmachu), avšak v roce 1929 dochází k pádu na newyorské burze → hospodářská krize. Probíhá občanská válka ve Španělsku… Literatura je aktivním obrazem světa a problémů člověka. Na literaturu mají vliv filozofické směry: ► pragmatismus (pragma = čin) – vzniká v USA na Harvardu; představiteli jsouJohn Dewey,William James. Pragmatismus bývá označován zafilozofii činného (praktického) života – měřítkem pravdivosti je praxe. Čeští představitelé –Karel Čapek,Josef Fischer,Miroslav Rutte. ► unanimismus – ve Francii.Kolektivní vědomí a kolektivní duše. Důraz je kladen na lidský kolektiv, sociální cítění. Představitelem jeÉmile Durkheim. ► sociologismus – filozofie, která jednostranně vysvětluje všechny jevy působením sociálních vlivů. ► marxismus VlivSigmunda Freuda (práce s podvědomím) aHenri Bergsona (práce s intuicí, založeno na víře, celistvosti). Postavení literatury jako článku struktury 20. století vedlo ke vzniku četných uměleckých směrů. Vedle starších směrů – secese, realismus, naturalismus, vitalismus – se objevují nové významné umělecké směry s odlišnými koncepcemi, které nazývámeavantgardou. Jsou to – futurismus, kubismus, kubofuturismus, fauvismus (malířství, hýřivé barvy), dadaismus, surrealismus, abstraktní umění, sociální umění. V architektuře se objevuje funkcionalismus, konstruktivismus, purismus. Hudbu ovládá jazz, blues. Vzniká film a fotografie. Avantgardní směry objevují nové umělecké postupy a představují převrat v poezii. Mezníkem v posymbolistickém a poimpresionistickém období je futurismus. Jde o literární a umělecký směr, který vznikl před 1. světovou válkou v Itálii. F u t u r i s m u s Jeho zakladatelem jeFilippo Tommaso Marinetti (1876 – 1944) – básník, prozaik a dramatik. Studium v Paříži, v roce 1914 agitoval pro vstup Itálie do války, během války důstojník u dělostřelectva, sympatizoval s fašismem. Roku1908 vydalManifest futurismu. Futurismus byl proti básnické a umělecké minulosti a tradici, proti všem tradičním výrazovým prostředkům (rým, básnická skladba, pravidelnost). Vystupoval proti syntaktické větné stavbě (skladbě), interpunkci. Obracel se k přítomnosti a budoucnosti. Obdivoval vymoženosti moderní civilizace, rychlost dopravních prostředků. Základem futuristické poetiky byl dynamismus, tzn. rychlost, pohyb, auto, neklid. Jeho představitelé nacházeli ekvivalent pohybu a rychlosti ve svých verších a považovali je za znak života 20. století. Sdružovali věci na první pohled nesourodé. Aby mohl futurismus uskutečnit své záměry v praxi, byla vymyšlenateorie osvobozených slov – obsahová a syntaktická destrukce věty (slova se ve větě nebo verši skládala bez logické vazby, byla uvolněna grafická forma verše, interpunkce zrušena). Ideologicky byl futurismus nejednotný. V Itálii sílící nacionalismus svedl tamější futurismus k fašismu a to díky Marinettimu. Ne všichni však za ním šli. Hlavní myšlenky Manifestu futurismu: láska k nebezpečí, odvaha, smělost, zmužilost velebení automobilismu, rychlosti oslavování války – hygieny světa; opovržení ženou potírání moralismu opěvování továren, nádraží, vzpoury; osvobození Itálie od profesorů, archeologů apod. Futurismus se projevil i v Rusku, avšak v jiné podobě. Zatímco ten italský inklinoval k fašismu, ruský se dal do služeb revoluce. Vladimir Vladimirovič Majakovskij (1893 – 1930) – prozaik, básník a dramatik. Nejvýznamnější ruský představitel futurismu. Narozen v Gruzii, několikrát zatčen za angažování se ve prospěch komunismu, studium malířství, architektury, sochařství, z učiliště byl vyloučen. Pracoval jako kreslič v Petrohradu, po vypuknutí VŘSR se přihlásil ke komunismu a psal především propagační poezii. Ve 20. letech jako přední sovětský básník mohl cestovat (Lotyšsko, Velká Británie, Německo, USA, Kuba). Ve svých básních užíval originálních obrazů a proměnlivého rytmu, který užil především v agitační poezii – používal např. krátké úsečné verše, jež měly napodobit zvuk pochodujícího davu. I když Majakovskij uvolnil syntaktickou vazbu, nikdy se jí nezřekl jako Marinetti. Roku 1913 vydává báseňPolíček veřejnému vkusu – považováno za manifest. Poemy –Oblak v kalhotách,Flétna páteř,Válka a svět. Jedná se o poemy (oslavné básně). Vladimir začal postupem času polehoučku vystupovat s kritikou režimu. V roce 1930 páchá sebevraždu, ke které je donucen NKVD. Před smrtí jej ještě přinutili napsat dopis na rozloučenou. Velemir Chlebnikov (1885 – 1922) – básník a dramatik. Studium na kazaňské a petrohradské univerzitě. Bohém, tulák, nezařaditelný samotář, v roce 1921 se účastnil vojenského tažení do Íránu, zemřel při návratu z cest po Kavkazu na otravu krve. Tvořil nová slova a nové rýmy →zaumnyj jazyk – za rozumem. BáseňKřídélkuje zlatopisem – jsou v ní obsažena slova jakosmíšečkové, labuticha,, smáč… K u b i s m u s Vzniká ve Francii a projevuje se především v malířství. Představitelé –Pablo Picasso,George Braque. U nás se také výrazně projevil –Bohumil Kubišta,Emil Filla, skupinaTvrdošíjní (Václav Špála,Rudolf Kremlička,Josef Čapek,Jan Zrzavý aj.). Název směru odvozen od slovakubus = krychle. Rozloženost na geometrické tvary podle tří os, které jsou obsaženy v krychli, zrušili perspektivu. K u b o f u t u r i s m u s Guillaume Apollinaire (1880 – 1918) – básník, dramatik, anarchista. Nemanželský syn polské šlechtičny, otec neznámý. Dětství strávil v Monaku, později žil v Paříži. Patřil mezi pařížskou bohému (jeho přáteli a spolupracovníky – P. Picasso, A. Breton aj.). Hodně cesto

Témata, do kterých materiál patří