Mistr a Markétka

Životopis autora:
Michail Afanasjevič Bulgakov se narodil 15. května 1891 jako nejstarší syn profesora teologie Afanasije Ivanoviče Bulgakova a učitelky Varvary Michailovny. Jeho sourozenci se přidali k bělogvardějcům a po občanské válce emigrovali do Paříže. V roce 1913 se poprvé oženil a v roce 1916 dokončil lékařskou fakultu Kyjevské univerzity. Následně působil jako doktor v první světové válce. V roce 1921 se přestěhoval do Moskvy. V roce 1924 se oženil podruhé. V této době byl díky svým hrám oblíbený u Stalinského režimu, i přesto, že jej nepodporoval. V roce 1929 upadl v nelibost a jeho díla nesměla být vydávána. V roce 1932 se oženil potřetí. Následně se živil jako novinář a doktor. V roce 1928 napsal dopis přímo Stalinovi, kde jej žádal o možnost emigrace. Na tento dopis nikdy nedostal odpověď. Zemřel 10. března 1940 na selhání ledvin.

Literární historie:
První verze Mistra a Markétky začala vznikat v roce 1928 pro vydavatelství Nědra. Mezi prvními názvy pro román byly Černý mág či Žonglér s kopytem. Avšak rok poté byla všechna jeho díla zakázána, a proto román ani nevyšel. Zklamání z neúspěchu vedlo autora k tomu, že manuskript 18. března 1930 spálil. Práce na románu byla obnovena až v roce 1931, kdy autor pracoval s těmi částmi původního konceptu, které si pamatoval. V této druhé verzi se poprvé objevují postavy Mistra a Markétky, podle kterých kniha dostala svůj definitivní název. Tato druhá verze byla dokončena v roce 1936. Dokončováním a uhlazováním této verze se Bulgakov zabýval až do své smrti spolu se svou ženou, Jelenou Sergejevnou. Poslední úpravy rukopisu jsou datovány do 13. února 1940. Jelena však v editacích pokračovala až do roku 1941, což je důvodem některých nepřesností v románu (Mistrova vyholená tvář v třinácté kapitole a Mistrova bradka v čtyřiadvacáté kapitole, kterou jsou dějově odděleny jen několika hodinami). Román poprvé vyšel až v roce 1966, 26 let po autorově smrti. Toto první vydání bylo cenzurované a obsahovalo přibližně 12 % celkového textu. Po autorově smrti román existoval jen díky Samizdatu, který pomohl uchovat původní verzi románu. Necenzurovaná verze vyšla v Německu roku 1966, v Sovětském svazu až v roce 1973.

Literární kritika:
Verze románu vydané v Německu a v Sovětském svazu se od sebe lišily. Především proto, že německé vydání vycházelo ze samizdatových přepsání, kdežto ruská verze vycházela přímo z manuskriptu a poznámek napsaných před rokem 1940. Teprve až v roce 1989 vyšla za pomoci redaktorky Lydie Janovské verze respektující obě vydání. Román si téměř okamžitě získal popularitu a dnes je spolu s románem Doktor Živago považován za jeden z nejlepších sovětských románu. V češtině vyšel román poprvé v roce 1969 v překladu Aleny Morávkové. Avšak v českém jazyce existuje ještě překlad Libora Dvořáka, který byl použit u druhého vydání v roce 2006. Výraznějšími rozdíly v překladech jsou jména některých postav; například Ivan Bezprizorný se ve Dvořákově překladu jmenuje Bezdomovec.
Kniha byla zpracována do několika adaptací, ať už filmových, komiksových či divadelních. Kniha se dočkala dvou seriálových zpracování, jednoho polského z roku 1988 a jednoho ruského z roku 2005. Překlad k tomuto seriálu se opírá o Dvořákův překlad.
Mistr a Markétka se také stal inspirací pro další umělce, nejen literární. Z literárních děl můžeme zmínit Satanské verše od Salmana Rushdieho nebo Dobrá znamení od Pratchetta a Gaimana. Dále byla kniha inspirací pro Rolling Stones nebo skupinu Franz Ferdinand.