Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou

MODLITBA PRO KATEŘINU HOROVITZOVOU – ARNOŠT LUSTIG

• rok vydání – 1964

• literární druh – epika

• literární žánr – psychologické novela

• literární forma – próza

• literární směr – 2. vlna poválečné prózy

• téma – snaha přežít nebo alespoň zemřít důstojně

• motiv – lest, odpor, holokaust, začarovaný kruh

• čas – rok 1943

• prostor – zčásti v koncentračním táboře Osvětimi, zčásti ve vlaku do Hamburku

• vypravěč – er-forma (vševěoucí)

• vyprávěcí způsob – chronologický

• vnější kompozice – 3 číslované části: 1. Osvětim, 2. vlak, 3. opět Osvětim

• efekt (bludného) kruhu – podporuje pocit čtenáře, že skupina nemá šanci uniknout

• typy promluv – přímá řeč, monology, dialogy

• jazyk – spisovný jazyk, zastaralé tvary, fráze a dvojsmysly (Brenský), rčení a pořekadla, řečnické otázky (manipulace), cizí jazyk pouze (hebrejština)

Postavy

• Kateřina Horovitzová – krásná 19letá židovská tanečnice, má černé vlasy, je hrdá a statečná, většinou působí pasivně (proto se ani nepovažuje za hlavního hrdinu), na závěr se jako jediná pokusí vzepřít nacistům, má symbolickou funkci (představuje motiv ženy – tragické hrdinky)

• Bedřich Brenske – nacistický manipulátor, důstojník SS, výřečný, je hlavním „hrdinou“ – v knize je mu věnováno nejvíce prostoru (nejvíce mluví)

• Herman Cohen – mluvčím skupiny, snaží se zachránit Kateřinu, je rozumný, statečný, ale nakonec se podřídí příkazům Němců

• krejčí – vězeň, dělá oblečení pro Cohena a Kateřinu, Kateřině se snaží pomáhat, nechává ji napsat vzkaz pro rodinu na dno kufru, za trest je přiřazen ke sonderkomandu

• rabín Dajem – vězeň, oddá Kateřinu a Cohena, a přitom jim zpívá modlitbu za mrtvé (tím ji předává vzkaz, že je její rodina po smrti), v závěru spaluje jejich těla

• Rapport-Lieben – jako první si uvědomil, že je Brenske nenechá přežít – spojilo se mu to s jeho prací na jatkách, došlo mu, že jdou na porážku (stejně jako zvířata), snažil se nacistům vzepřít, byl však zastřelen

• Schilinger – důstojník, který poručí Kateřině, aby se svlékla, na závěr ho Kateřina zabíjí jeho vlastní zbraní

Literárně-historický kontext

• 2. vlna poválečné prózy – 50.-60. léta

• reakce autorů na válku a její hrůzy s odstupem

• větší míra psychologické analýzy

Další informace

• sonderkomando – vybraní vězni, kteří museli nahánět vězně do plynové komory a následně uklízet jejich mrtvá těla)

• Lustig v díle poukázal na nelidskost fašismu, která gradovala ve vyhlazovacích táborech (zde konkrétně v Osvětimi)

• ukázal, proč se většina k smrti odsouzených vězňů nevzchopila k odporu – doufali v náhodu, ve výjimku, ve štěstí –> proto zemřeli

• fašismus dokázal Němce ve vyhlazovacích táborech změnit tak, že pod vlivem ideologie nevnímali Židy jako lidské bytosti, nekalkulovali ani s jejich strachem, bolestmi, ani s tím, že by měli dodržet slovo jim dané

• adaptace: film