Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Nikola Šuhaj loupežník

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (23,51 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Nikola Šuhaj loupežník Ivan Olbracht (1882 –1952) Vlastním jménem Kamil Zeman, byl český spisovatel, prozaik, publicista, novinář a překladatel německé prózy. Jeho otcem byl advokát a spisovatel Antal Stašek, který se vyznačoval velkým sociálním cítěním, které přenášel i do svých knih. Studoval na gymnáziu ve Dvoře Králové, nedokončil vysokou školu v Praze ani Berlíně, kde se snažil o studia práv a filosofie. Od roku 1905 působil jako redaktor Sociální demokracie ve Vídni v Dělnických listech, později v Praze v Právu lidu. Roku 1921 vstoupil do KSČ a začal působit jako komunistický novinář, především v Rudém právu. Za první republiky byl dvakrát vězněn za své příliš revoluční komunistické Zemřel roku 1952. Díla: O zlých samotářích (soubor 3 povídek), Podivné přátelství herce Jesenia (psychologické dílo), Zamřížované zrcadlo (zážitky z vězení), Anna proletářka (román),Ze starých letopisů,O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách, Žalář nejtemnější,… O díle: Baladický román, který se odehrává ve vesnici Koločava v Zakarpatské Ukrajině. Nikola skutečně existoval, autor zde totiž nějakou dobužil a seznámil se s ním, s jeho rodinou i s jeho přáteli. Děj se odehrává na konci světové války a v prvních poválečných letech. Autor zde dokázal mistrně spojit legendu a pohádkové motivy s realitou, nevypráví jen příběh, ale také popisuje nádhernou zakarpatskou přírodu a věrohodně vykresluje sociální problémy zdejší oblasti a soužití obyvatel různých národností. Prolínají se zde dvě dějová pásma: vlastní příběh Nikolův (skutečnost) a motiv lidové pověsti (legenda o jeho nezranitelnosti střelou). Autor užívá spisovnou češtinu (zastaralá a knižní slova) vypráví v re-fotmě. Doba a místo děje: 1. světová válka a těsně po ní (tj. asi 1914-1919) - Koločava - v dřívějším Československu Postavy: Nikola Šuhaj - 18 let, loupežník Petro Šuhaj - Nikolův otec Juraj Šuhaj - 12 let, Nikolův mladší bratr Eržika Dračová - 16 let Ivin Drač - Eržičin otec Juraj Drač - Eržičin bratr Abram Beer - starý polský žid Wolfovi - židi Lenard Béla - strážmistr, Nikolův nepřítel Ihnat Sopko - Nikolovi kamarádi a dřívější loupežníci - Svozil - závodčí sedmihradský Němec - strojník Obsah:Celý příběh je vsazen do už zmíněné zakarpatské Rusi. Tento kraj je zapomenutý, lidé jsou zde velmi chudí a jejich jedinou obživou jsou zdejší lesy, kde prý ještě žije Bůh a kde můžeme najít nejrůznější začarovaná místa, kam by nevkročil ani jelen, ani medvěd, ani člověk. Kniha má jako poslání vyjádřit oprávněné spravedlnosti lidí a touhu po svobodě. Děj knihy začíná za války, kdy mladý Nikola Šuhaj a jeho německý kamarád utekli z fronty a schovali se v chýši jedné ruské ženy. Ta jim namíchala lektvar, díky němuž se od nich budou odrážet všechny kulky a nebude je možno zastřelit. Na oplátku jí slíbili, že si vezmou její dvě hloupé a zablešené dcerky. Na druhý den však zjistili, že je to čarodějnice, a tak ji zabili a utekli. Poté se rozešli každý svou cestou a nikdy se už nespatřili. Po válce se Nikola vrací domů do rodné Koločavy, kde také bydlí jeho milá Eržika, se kterou se pravidelně schází, a kterou velmi miluje. Jenže po válce je Koločava v totální bídě, a tak její obyvatelé začínají řádit. Vyrabují místní notářství a židovské obchody, sesadí starostu a nastolí nový řád. To se ale nelíbí četníkům, tak na ně druhý den posílají ozbrojenou eskortu vojáků, kterou je chtějí přinutit k poslušnosti. V tuto chvíli se však Nikola stává obávaným loupežníkem a zároveň legendou. Bohatým bere a chudým dává a nikdy nikoho – mimo sebeobranu nebo ze spravedlivé msty – nezabije. Se svými kamarády a mladším bratrem Jurajem přepadává poštovní vozy, bohaté Židy, krade zboží a peníze, které pak dává lidem. Četníci se ho pořád pokouší lapit, ale nedaří se jim to, tak lapí Eržiku. Přestože všechny, co s ním kdy promluvili, bijí a pronásledují, nikdo nejde proti němu. Nakonec četníci spolu s Židy vypisují odměnu na jeho hlavu. Nikolovi kamarádi se odměnou nechají zlákat – zčásti i proto, že zabil otce jednoho z nich. Vylákají ho na louku a jeden z jeho kamarádů mu zatne zezadu sekyru do hlavy a Nikola umírá. Nakonec však stejně žádnou odměnu nedostanou. Eržika se po jeho smrti znovu vdá a porodí jeho dceru Anču. Nikola je pohřben na Koločavském hřbitově, bez náhrobku a bez rakve, ale jeho legenda žije dál v Koločavských lesích. Ukázka: Tehdy se to stalo. Když se Nikola skláněl pro láhev lihu u svých nohou, Ihnat Sopko se volně vzpřímil, vzal do ruky sekeru, a pomalu se protahuje sekeru vzpažoval: „Eh, to mě dnes nějak bolí v kříži!" Ale rázem svistla sekera dolů a její ostří se zaseklo do hlavy, která mu vystavovala týl i témě. Jura vystřelil. Vyskočil. Adam ho zezadu chopil za ramena. Jasinko mu ťal zepředu po hlavě. Ale jak Jura vzpříčil a prohnul dozadu, chtěje se vyrvat Adamovi, ostří sekery hlavu nezasáhlo, škráblo jen čelo a ťalo plnou silou do života. Objevili se vnitřnosti. Jura vypálil ještě jednou. Vyrval se a s otevřeným životem prchal. Jasinko se shýbl po jeho pušce a na šest kroků ho střelil do zad. Jura padl. Chvíli se zmítal, drásaje kamení a hryže zemi. Skočili k Nikolovi, odhodláni dobít ho, projeví-li známku života. Ale když ho obrátili naznak, viděli, že jeho oči již kalnějí.Konec ... Vyřízeno! běželo jim hlavami. Zařazení autora:- 1.9.1939 – začátek 2. svět. války (napadení Polska) Další autoři: Karel Čapek, Vladislav Vančura, Jaroslav Hašek,Rudolf Medek, František Langer, Eduard Bass

Témata, do kterých materiál patří