Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Nikolaj Vasiljevič Gogol - Revizor

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (21,88 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Nikolaj Vasiljevič Gogol – Revizor Historické zařazení: Autor se zařazuje do REALISTICKÉ literatury v RUSKU Charakteristika realismu 19. století Mění se náhled na témata v literatuřeAutoři neřeší svoje vnitřní problémy, snaží se vylíčit skutečnost bez příkrasPři vytváření postav pracují s typizacíOvlivněno marxismemRuská literatura se vyvíjí svérázněji než jinde – Rusko bylo izolované od světa a literatura často suplovala humanitně zaměřené disciplíny. Důležitá osobnost tohoto období byl Hippolyte Taine – francouzský filosof, podle kterého je vývoj člověka ovlivněn třemi faktory: Doba, Rasa, Prostředí Výtvarná umění realismu: Snažili si zachytit těžkou manuální práci: Jean Francois Millet: Sběračky klasuEdouard Manet: Snídaně v trávě Současníci: Ruský realismus: Fjodor Michajlovič Dostojevskij – Zločin a trest, Kníže Myškin je idiot Lev Nikolajevič Tolstoj – Vojna a mír, Anna Karenina Anton Pavlovič Čechov – Višňový sadFrancouzský realismus: Honoré de Balzac – Otec Goriod Gustav Flaubert – Paní Bovaryová Guy de Maupassant – MiláčekAnglický realismus: Charles Dickens – Oliver TwistU nás: Božena Němcová – pomezí romantismu a realismu Nikolaj Vasiljevič GOGOL (1809 – 1852) Prozaik, dramatik a publicista, který zobrazil ruskou společnost z jiného zorného úhlu než jiní autoři. Pocházel z Ukrajiny, z rodiny statkáře. Literární nadání zdědil po otci. Vystudoval gymnázium a odcestoval do Petrohradu. V Petrohradě pracoval jako úředník a věnoval se historii (jeho sen byl stát se profesorem historie). Jeden čas dokonce působil jako pomocný profesor všeobecných dějin na univerzitě v Petrohradu. Po úspěchu své prvotiny se ale začal živit literární činností. Gogol často pobýval v zahraničí, nejvíce v Itálii, ale také v Paříži a v Německu Od roku 1831 začal psát své osobité prózy. Ostře satirické ladění jeho próz a smysl pro humor byly v mnohých směrech natolik účinné, že sám Gogol se dosahu svého díla zalekl. O Gogolově díle Ve svých prózách zobrazuje ruskou společnost, jež je deformována byrokratismem, pokřivenou peněžní morálkou a kde jsou hodnoty duchovního života a lidské porozumění zatlačeny do pozadí.Když se řekne Gogol, musí se vybavit satira. Jeho texty jsou výsměchem úplatným úředníčkům, příživnickým statkářům, nadutým pánům a hlupákům obecně. Je to chorobopis mravního úpadku Ruska své doby.V Gogolově díle se prolíná realismus s romantickými prvky. Na jedné straně je kritický realismusmrtvých duší, a straně druhé fantastické prvky v některých povídkách. Díla: MIRGOROD – sbírka čtyř povídek, kde Gogol zobrazil život v poklidné ukrajinské usedlosti s jejím rázovitými postavami a folklórem, a také zobrazuje ukrajinské kozáky v proslulé povídceTaras Bulba. Kozák Taras má 2 syny – Ostapa a Andreje. Mezi Poláky a Ukrajinci jsou konflikty. Jeho syn Andrej pomůže jedné Polce a otec ho zabije za zradu. Pak je nucen přihlížet na popravu syna Ostapa a sám je taky popraven. Taras jako člověk, pro kterého je odpovědnost za svou vlast posvátná. PETROHRADSKÉ POVÍDKY – cyklus povídek, v nichž vystupují zajímavé a osobité figurky velkoměsta: v některých povídkách se objevují fantastické motivy. Mezi nejznámější povídky cyklu patříPlášť(úředník, skrblík. Kolegové ho donutí koupit si nový kabát, ale ten mu uteče a Botičkin umírá ve stesku),Podobizna, aNos(o tom, jak týpkovi utekl nos, ale pak se probudí a zjistí, že ho má) MRTVÉ DUŠE– údajně má být postava Čičikova inspirována Puškinovým vyprávěním, který tvrdil, že tahle postava existovala. Původně zamýšlel trilogii, podle Božské komedie Román, ve kterém se Pavel Ivanovič Čičikov rozhodne zbohatnout. Za své peníze chce koupit „mrtvé duše“ sedláků. Statkáři museli odvádět daň i za poplatníky, kteří zemřeli mezi dvěma sčítáními lidu. Čičikov by mohl, podle tehdejších zákonů, žádat o přidělení půdy zdarma v oblastech, které jsou málo zalidněné a to, po prokázání počtu „koupených“ sedláků. Jelikož se tito sedláci pokládali za živé až do dalšího sčítání lidu, mohl by za ně Čičikov inkasovat peníze REVIZOR1836 Je divadelní hra Komedie, jedna z vůbec nejčtenějších ruských her světového repertoáru. Inspirován Puškinem (když byl omylem považován za někoho jiného) Hra revizor je nejenom dílem o zkažené morálce, o úplatkářství, lidské hlouposti. Je současně satirickým a groteskním obrazem reálné společenské situace Ruska. Kompozice: 5 dějství, kompozice je chronologickáNomen-omenTipizový způsob mluvyHovorový jazyk, eufemismy a vulgarismy Psychologicky propracované postavy Děj Revizora se odehrává v malém ruském městečku na počátku třicátých let 19. století během 24 hodin. Ve hře vystupuje mladý bezvýznamný úředník Chlestakov, který se svým sluhou Osipem přijel do městečka již před čtrnácti dny, ubytoval se ve zdejším hostinci, v kartách prohrál všechny peníze a teď nemá na zaplacení útraty. Zároveň městský hejtman právě dostal dopis od přítele z Petrohradu, v němž se píše, že městečko navštíví nebo už navštívil revizor. Díky poštmistrovi, který pro své rozptýlení otevírá cizí dopisy, se o tom i ostatní úředníci města okamžitě dozvědí. Protože nemají čisté svědomí, neboť berou úplatky, kradou a všude je nepořádek, pochopitelně se revize obávají. Dva statkáři, Dobčinskij a Bobčinskij, jejichž jedinou životní náplní je běhat po městě a šířit jakékoliv (i neověřené) zprávy, ke kterým se dostanou, pokládají za revizora právě Chlestakova, a rychle rozšíří informaci o jeho příjezdu. Aby revize dobře dopadla, snaží se představitelé města Chlestakova podplatit. Chlestakov dlouho nemůže uhodnout, proč se najednou setkává všude s takovou pozorností a úctou. Když pochopí, za jak významnou osobnost jej považují, plně využívá jejich hlouposti a protože je na mizině, rád přistoupí na jejich hru. Hejtman ho ubytuje ve svém domě, tváří se, že nic nevidí, když mu svádí manželku, a nakonec mu nabídne i ruku své dcery. Krajský sudí, poštmistr a školní inspektor mu poskytují „půjčky“ a všichni mu přinášejí různé dary. Chlestakov se vychloubá, jak je bohatý, kde všude byl a jaké má známosti.

Témata, do kterých materiál patří