Obraz Doriana Graye
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
matka Sybilly – herečka, ochranářský, neomalený, odhodlaný
Alan Campbell – nadšený vědec, v mládí přítel Doriana, později prokoukl jeho zkaženost a přestal se s ním stýkat, po vraždě Basila byl Dorianem donucen zničit mrtvé tělo, Doriana neprozradil, ale spáchal sebevraždu
Lord Fermor – strýc lorda Henryho, bývalý vyslanec v Madridu, sobecký, drsný
Lady Agata – teta lorda Henryho, provádí dobročinnou činnost v chudinských částech města
sluhové Viktor a Francis, hospodyně paní Leafová
Kelso – děda Doriana Graye, neměl svého vnuka v lásce, ale zanechal mu velké mění
Lady Margaret Devereux – matka Doriana, utekla s chudým mladíkem, kterého nechal její otec Kelso zastřelit, Margaret umřela těsně po porodu Doriana
Lady Narboroughová – starší dáma, která pořádá oslavy, jako jedna z mnoha okouzlena Dorianem
Vévodkyně z Monmouthu, Gladys – objevuje se ke konci knihy, byla pozvána na Dorianovo panství v Selby Royal, měla pro něj slabost
Hetty – venkovská dívka, kterou Dorian odmítne, aby jí ochránil a nezneuctil, udělal tak a domníval se, že je to jeho první dobrý skutek, který se v dobrém promítne na obraze
Sir Geoffrey – omylem zastřelí Jamese Vanea při lovu
Jazykové a syntaktické prostředky:
Henry Wotton používá často aforismy (= pořekadlo s hlubší myšlenkou)
Jediný způsob, jak se zbavit pokušení, je vzdát se mu.
Muž se žení, protože je znuděn. Žena se vdává, protože je zvědavá. Oba se zklamou.
Muž může být šťasten s kteroukoliv ženou, pokud ji nemiluje.
Jazyk spisovný – časté poetismy, archaismy
Sarkasmy a ironie
Dlouhé promluvy a pohledu na svět a společnost
Časté (básnické a umělecké) popisné pasáže přírody a prostředí
Řada francouzských výrazů, slovních spojení a vět (typické pro vyšší vzdělanou vrstvu anglické společnosti)
Sexistické narážky na ženy
Typy promluv:
Monology i dialogy
Dialogy jsou velmi časté, barvité
Pásmo vypravěče – dlouhé pasáže popisující myšlenky a úvahy hlavního hrdiny
Převládá řeč postav
Tropy a figury:
Časté metafory, přirovnání
Personifikace (až bude minulost mrtvá)
Medailonek autora:
Oscar Wilde (1854-1900) byl irský dramatik, prozaik, básník a esejista. Narodil se do rodiny Williama (přední irský oční a ušní chirurg) a Jane (úspěšná spisovatelka a irská nacionalistka, píšící pod jménem „Speranza“). Měl staršího bratra a mladší sestru, která ale v devíti letech zemřela na meningitidu. Jejich dům v Dublinu navštěvovalo mnoho známých osobností.
Wilde studoval s výborným prospěchem klasickou filologii na Trinity College v Dublinu, kde se věnoval především starořecké literatuře. Poté přešel do Oxfordu, kde se věnoval estetice. Upoutal zde pozornost svým intelektem, řečnickými schopnostmi, ale také extravagantním vystupováním a oblékáním. Velmi ho ovlivnil profesor Walter Pater (propagátor tzv. čisté krásy v umění). Začal zde psát verše ovlivněné anglickými prerafaelity. Seznámil se zde také s dekadentními názory, které ho velmi ovlivnily a on se stal ústřední postavou tohoto hnutí (oslava krásy a odmítnutí spojení umění a morálky).