Obsluhoval jsem anglického krále
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Obsluhoval jsem anglického krále
O díle: Tato próza, často označovaná za vrchol Hrabalovy tvorby, jako jedno z mála děl tohoto autora nesmělo v soudobém Československu vyjít. Za hlavní důvod zákazu vydání byly uváděny příliš otevřené erotické scény, kniha ale rozhodně nemohla vyhovovat ani z hlediska ideologického - Hrabal zesměšňuje všechny totalitní režimy, na českého člověka se určitě nedívá skrz růžové brýle a navíc striktně odmítá černobílé vidění 2. světové války a jejích následků. Autor užívá spisovnou češtinu, objevuje se pouze nepřímá řeč a reprodukovaná řeč, vyprávění je v první osobě (ich forma). Objevují se dlouhé věty ( i přes půl strany). Děj se odehrává chronologicky jen párkrát se objevuje retrospektivní pohled.
Námět: novela z 20. století, jedno hlavní téma
Postavy: hlavní: Jan Dítě
charakteristika: Malý pikolík, chce se stát milionářem, v životě se vyrovnává se svým komplexem, že je malý a má přímení Dítě. Celý život se chce vyrovnat všem českým hoteliérům, až na konci pozná, že to nikdy nepůjde,…
vedlejší: Kamarád Zdeněk, Němka Líza, pan vrchní Skřivánek,…
Doba a místo děje: Praha, pohraničí České republiky – reálné, První republika
Obsah: Hlavním hrdinou je bezvýznamný pikolík nevelkého vzrůstu Jan Dítě, který začíná jako prodavač párků na nádraží. Kvůli své výšce a společenské nedůležitosti trpí komplexem méněcennosti, a tak inspirován jedním obchodním cestujícím, který často nocuje v hotelu, kde Dítě pracuje, se rozhodne stát se bohatým a úspěšným. Na doporučení onoho cestujícího se zanedlouho poté ocitne v hotelu Tichota, luxusním podniku, kam si bohatí chodí vyrážet z kopýtka. Pracuje zde pod dohledem vrchního Zdeňka, jenž ve svém volném čase rád hýří vydělanými penězi jako hosté jejich hotelu. Odsud je ale po incidentu s Pražským Jezulátkem vyhozen a znovu se na doporučení dostane do pražského hotelu Paříž, kde se v něm jakožto ve velmi nadaném číšníkovi vzhlédne vrchní Skřivánek, který ho učí správně rozumět číšnickému řemeslu. Do restaurace přijíždí dokonce habešský císař, protože pouze hotel Paříž má dostatek zlatých příborů, a Dítě je vyznamenán řádem habešského císaře za vzornou obsluhu jeho blahorodí. Slavnostní večer ale skončí pro Dítěte tragédií, protože je obviněn krádeží zlaté lžičky, která, jak se nakonec ukáže, uvízla v odpadu u dřezu, kvůli čemuž se chce jít dokonce oběsit. Nakonec vše dobře dopadne, ale Dítě nevydrží v hotelu dlouho. Němci tou dobou nebyli v Praze vůbec oblíbeni, ale Dítě se přesto začal učit němčinu a navštěvovat německé biografy. Na jednom filmu se potom seznámil s Lízou, německou učitelkou tělocviku, za což ho nakonec v hotelu zostudili (všechen personál ho poplival) a Dítě odsud odešel. Poté, co německá vojska obsadila Prahu, se mu začalo znovu dařit. Opět se setkal s Lízou, která pracovala jako velitelka vojenských sester, a nedlouho po tomto setkání s ní strávil jejich první společnou noc. Následně mu bylo přiděleno místo kdesi nad Děčínskem v horách, kde se nacházela celá vesnička zasvěcená "vypěstování" dokonalého německého člověka. Dítě se nechal podle svého příbuzného přejmenovat na Ditie a sloužil v této vesničce těhotným Němkám. Zanedlouho se oženil s Lízou a měl s ní syna Siegfrieda, který byl ale mentálně zaostalý. Líza vozila z válečných tažení manželovi známky, které nakradla po domech likvidovaných Židů a které jim po válce měly zajistit slušné živobytí. Na Dítěteho však doléhá pocit viny a zrady, a tak když je omylem místo Zdeňka odvlečen do vězení, má z toho radost, protože cítí, že je to jeho šance, jak se opět vrátit do Prahy. Po skončení války, v níž mu zahynula žena, si koupí starý lom a vystaví zde nejluxusnější hotel celé republiky. Přesto se však nikdy nestane plnohodnotným členem společenské smetánky. Nakonec přijde vládní převrat, Dítětovi je hotel zabaven a on prochází kolotočem věznic a povolání, aby nakonec dobrovolně skončil jako cestář na zapadlé horské samotě, kde spokojeně žije se svými zvířátky a rozjímá nad věčným tématem život a smrt.