Ota Pavel - smrt krásných srnců

- tatínek se zamiloval do ní - opilý esesák ji za války strhl a nožem rozřezal

SMRT KRÁSNÝCH SRNCŮ

okolí Křivoklátska, chalupa Karla Proška, Prošek byl starý pytlák

- jeho dědeček se jednou se vsadil, že proveze nejsilnějšího jelena kolem četnické stanice

- povedlo se mu to, v rakvi a pohřebním voze

Prošek měl psa Holana - silný mohutný pes s kapkou vlčí krve - Holan lovil, Prošek kůži spálil v kotli a tak dlouho dobu nikdo nic nepoznal, než začali myslivci počítat i zvěř, Prošek pak s tím přestal

Tatínek nesměl na Křivoklát, to těžce nesl, potřeboval pro své syny maso, aby přežili koncentráky, odpáral si žlutou hvězdu, sedl na kolo a jel. Říká, že potřebuje maso, Prošek by kvůli němu zabil i stračenu, jedinou, co má, nepůjde s ním na lov, protože je za to trest smrti a má 6 dětí, ale když půjde pes, půjčí mu ho. Poslední den, co mohl, přišel jelen, Holan napřed nechtěl, ale pak s ním šel. Když dojel do Křivokládu, tady ho zastavila paní, že má všechno od krve (batoh prosakoval) - vyprala u kabát a zabalila jelena. Oba synové se vrátili - zachránilo je to, hlavně Jirku, který přišel z Mauthausenu a měl 40 kilo, povídka končí popisem pohřbu pana Proška

KAPŘI PRO WERMACHT

na začátku okupace sebrali tatínkovi buštěhradský rybník - starosta to vysvětloval tím, že Židé nemohou chovat kapry, rodina byla na mizině, 2 synové v koncentráku, zima – Ota chodil po žebrotě

před Vánocemi musel tatínek do koncentráku, oslavili předčasně Vánoce. Noc před odjezdem vzal tatínek Otu s sebou k rybníku, všechny kapry vylovili a Ota je chodil prodávat po usedlostech - tak si udělali zásoby na zimu a Ota se stal oblíbeným v okolí. Wermacht zaplatil kapelu, velká sláva při výlovu, tatínek, který už byl v koncentráku tak vypálil Němcům rybník

JAK JSME SE STŘETLI S VLKY

po válce chodili Ota s tatínkem chytat štiky ke Křivoklátu, chodili lovit na místo rodině Vlkových, vsadili se, kdo jich uloví nejvíc, měli 3 štiky, Vlkovi 5, Popperovi dostali „na prdel“

OTÁZKA HMYZU VYŘEŠENA

po WWII nešli tatínkovi obchody jako dřív, stal se komunistou a z Eletrolux ho proto vyhodili

inženýr Jehlička vymyslel mucholapky domácí výroby. Tatínkovi se do toho moc nechtělo, lidé chtějí lepící mucholapky. Jedlička hrozil, že se zastřelí, dal je totiž už do výroby a měl jich tisíce na skladě, v tatínkovi se opět probudil starý smysl pro obchod a prodal jich tisíce v Čechách, pak lovil cejny a neměl na práci čas. Na Moravu poslal Otu a ten prodal zbytek zásob jen proto, že majitel firmy, který to koupil, byl homosexuál a Ota se mu líbil, lidé v létě ty mucholapky nechtěli, vraceli je naštvaně zpátky (i bez nároku na vrácení peněz), tatínek z firmy odešel, pan inženýr je pak spálil. Po několika letech Ota znovu potkal jedličku a ten mu ukazoval identickou mucholapku, kterou vytvořila holandská firma a zaplavila s tím Evropu - to bylo v době, kdy byl tatínek už dávno mrtev