Počátky slovanské vzdělanosti
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
- vzniká koncem 10 stol.
- je to prosba o mír a úrodu
- má 8 veršů a bez rýmu (psaná česky)
- původně zněla při slavnostních příležitostech a zastávala funkci
hymny
- ukázka:
Hospodine smiluj se nad námi,
Ježíši Kriste smiluj se nad námi.
Ty spasiteli celého světa,
spas nás a vyslyš,
Hospodine, hlasy naše.
Dej nám všem Hospodine,
úrodu a mír v zemi.
Pane smiluj se! Krleš! Krleš!
- na přelomu 12 a 13 století vznikla druhá česká duchovní píseň SVATÝ
VÁCLAVE
- je to chorál (slavnostní píseň)
- tato píseň plnila funkci národní hymny
- tato píseň má již vyspělejší formu:
- 3 sloky, které se později rozrostly na 9
- složitější styl
- básnické přívlastky
- nakonec se z ní stal slavnostní a válečná píseň
KRONIKY
- je literární žánr, která vznikl z úvodního stručného zápisu významných události,
vznikl z něj velmi oblíbený epický žánr
- styl je prostý, věcný
- první kroniky psali kněží nebo duchovenstvo později i šlechtici
- obliba kronik vzrůstá od 12. stol.= původně zaznamenávaly důležitá data a
události kláštera, rodu nebo království. postupně byly předávány záznamy
události a vznikl nový literární útvar, který je důležitým historickým pramenem
nebo alespoň uměleckým dílem.
ALEXANDREIS
Je nejznámější dílo, 13 až 14 stol. Autor neznámý. Zřejmě šlechtic, vlastenec je to Rytířský epos - psaný česky. Podle latinské a německé předlohy z 9,000 veršů se dochovala třetina. Ve verších o Alexandru Velikém, který ve středověku ztělesňoval všechny rytířské ctnosti.
Dílo přiblížil českému čtenáři a přizpůsobil svému smýšlení tak, že z Alexandra udělal křesťanského krále a z jeho Řeků rytíře, kteří v duchu křížových výprav táhnou proti nevěřícím Peršanům.
Mísí se tu prvky historické i pohádkové. Závěr básně se mění v zamyšlení nad smyslem života, nad cestami nýbrž do jeho zobrazení pronikají některé osobní rysy vyplývající z ideálů českého šlechtice a panovníka.
Kosmas - KRONIKA ČESKÁ
Nejstarší kronika, 12. stol., Autor vzdělaný Kněz. Kronika je psaná latinsky, ale je z ní cítit vlastenectví má 3 části:
Nejstarší příběhy z doby Pohanské
Vyprávění pamětníků
Kosmovy zážitky
- historický věrohodná část a končí roku 1120
Líčila české dějiny od nejstarších dob až do autorovy současnosti, přejímá koncepci, podle níž je přemyslovský stát dědicem Velké Moravy, protože chtěl přispět k upevnění českého feudálního státu. Kosmas rozlišuje "bájivá vypravování starců" dále "hodnověrné zprávy svědků" a konečně to, co sám zažil. nejstarší pověsti Kosmas upravoval podle vzorů řeckých a římských spisovatelů, jak to žádal dobový vkus. Jeho kronika je i na svou dobu vynikající. Kosmas dovede zajímavě vypravovat, děj oživuje dialogy a citáty z klasických římských autorů, má rád humor a vtip, text prokládá úvahami.