PROMĚNA

6. Proměna – Franz Kafka

autor: Franz Kafka

• *1883, Praha – 1942, pohřben na Židovském hřbitově

• existencialismus a absurdní literatura, literatura 1. pol. 20. století

• němčina byl jeho mateřský jazyk → německy píšící spisovatel

• autor povídek, aforismů (krátký lit. útvar, na pomezí poezie, prózy, citáty), deníkových záznamů (fragmenty)

• pražský rodák z židovské rodiny

• navštěvoval německou chlapeckou školu → německé gymnázium → studium práv

• pracoval jako úředník v pojišťovně

• své texty publikoval v mnichovském časopise Hyperion

• zemřel v rakouském léčebném ústavu na tuberkulózu

• nechtěl, aby jeho tvorbu někdo viděl (spálit) → Max Brod – dlouholetý přítel, vydal jeho dílo po jeho smrti → Kafka se tak stal jedním z nejznámějších osobností české literatury

znaky autorovy tvorby

• s otcem si nerozuměl → konflikty s otcem se hluboko vryly do Kafkovy psychiky – Kafka se uzavřel do sebe, žil ve svém vlastním světě a stále pociťoval tíhu viny → ukázalo se v jeho tvorbě

• humorně a ironicky líčí

• zobrazuje odcizení člověka, jeho existenci ve zmechanizovaném světě, pocity vyřazenosti, izolovanosti

• svět je absurdní, nelogický, fantaskní, je líčen do nejmenších podrobností → zneklidňující

• hrdinové se nacházejí v bezvýchodné situaci, bývají ponižováni, příběhy končí špatně, tragicky

další díla

• Proces – hlavní hrdina Josef K se dostává do konfliktu s vyšší mocí

• Zámek

• Amerika

existencialismus a absurdní literatura

• pražská německá literatura – německy píšící spisovatelé, básníci, žurnalisti žijící a tvořící v Praze

• filozofický a umělecký směr, vznikl po 1. SV. v Německu

• ze slova existence = bytí

• období po 1. SV. – období krize, úpadek, marnost, zkaženost, beznaděj

• vrženost do života (člověk si své žití nevybral), svobodná volba (jedna svobodně a nést za své jednání odpovědnost), odcizení (vědomí, že člověk musí nést svou existenci, to že existuje jako realitu)

• vychází z filozofických výkladů člověka jako osamoceného a odcizeného jedince

• člověk jako jedinec je izolovaný od společnosti i dějinného vývoje

• obraz světa lidí trpících vnitřními pochybami

• člověk bez vazeb, soustředěný na svoje vnitřní ego, plný úzkosti, pocitu nesmyslnosti existence a vědomí nevyhnutelnosti smrti, odcizení a naprosté osamělosti

• absurdní literatura – od 50. let 20. století, zobrazuje skutečnost jako nesmyslnou, vyjadřuje pocity bezmoci osamoceného člověka a ztrátu schopnosti dorozumění s ostatními

• člověka, jenž je ohrožen mechanismy moderní civilizace, kterou sám stvořil

další autoři:

• Albert Camus – Cizinec, Mýtus o Sysifovi

• Jean-Paul Sartre – Bytí a nicota, Nevolnost, Zeď

Proměna

• literární druh: epika

• literární forma: próza

• literární žánr: povídka

téma a motiv

• bezmoc, absurdita, fantasknost, pesimismus – marná touha zachránit člověka

• autor chtěl metaforicky ukázat, jak se lidé dokážou odcizit a postupně ztrácí vazby s okolím

• proměna je symbolické zobrazení osamělosti a bezradnosti

• proměna fyzická (v neužitečný hmyz) a psychická

• zobrazuje měšťanskou strnulost a povrchní morálku, vztahy v rodině

• v knize najdeme autobiografické rysy – vztah s otcem, odcizenost, osamělost