Proměna

Literární historie a kritika:
Povídka Proměna vyšla poprvé 10. října roku 1915 v německém časopise Die Weißen Blätter (Bílé listy). Jedná se o jedno z mála děl, která vyšla ještě za autorova života. Dílo se však stalo známějším až po autorově smrti, kdy Kafkův přítel Max Brod vydal posmrtně jeho díla a zaručil se o jejich proslavení po celém světě (Max Brod se třeba také zasloužil o světovou slávu L. Janáčka nebo J. Haška). Při zmínění Kafky bývají zmíněna 3 stěžejní díla tohoto autora; Proces, Zámek a Proměna (v zahraničí také román Amerika). A právě Proměna je dosud jeho nejznámější povídkou a ukázkovým příkladem jeho tvorby. Proměna, jakožto název díla se dá vyložil několika způsoby: Řehořova proměna, změna živitele rodiny, změna chování rodiny či jako změna morálky měšťanů. Stanley Corngold z Princetonské univerzity dokonce našel 130 možných vysvětlení názvu, které shrnul v knize The Commentator´s Display. I přes poněkud zvláštní téma povídky je to nejznámější a nejopěvovanější povídka autora, která je spolu s dalšími jeho díly na seznamu maturitní četby nejen v Česku.

Charakteristické znaky Kafkových děl:
Kafkova díla popisují situace a svět, který je ponurý a v němž se cítíme bezmocní. Bezmocní před rodinou a institucemi, které vše ovládají byrokracií. Z charakteristiky jeho děl vzniklo v angličtině i slovo „kafkaesque“, které popisuje bezvýchodné a děsivé situace, kdy se cítíme bezmocní. Typické prvky Kafkových děl jsou bezvýchodnost, absurdita, komicko-tragické prvky a ojediněle i humor.