Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Psychologická próza

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (23,22 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Psychologická próza Ve 20. letech - vliv Fredovy psychoanalýzy Psychoanalýza- soubor psychologických teorií a zároveň intenzivní vysokofrekvenční metoda k léčbě psychických problémů Psychologická literatura zahrnuje texty, které se soustřeďují na vykreslení duševního života postav. Popis nálad a prožitků. Na vývoj psychologické literatury 20. století měli vliv zejména Dostojevskij, Hesse, Kafka, Musil, Proust. Znaky psychologické prózy Autoři se zaměřují na lidi, kteří jsou nějakým způsobem amorální (jedinec zcela sobecký, bez morálních zábran a bez výčitek svědomí), psychicky poznamenaní, nešťastní, nebo šíří kolem sebe zlo. Témata - odraz války, koncentračních táborů, vyrovnávání se smrtí, s nemocí, odraz totalitního režimu na psychice člověka, analýza milostných, rodinných vztahů). Vznik psychologického románu Je spjat s meziválečným obdobím. Je spjat s následujícími jmény: ve světové literatuře s Dostojevským (kniha - Idiot) a v české s Havlíčkem (kniha - Petrolejové lampy) a Řezáčem. Představitelé Jarmila Glazarová - v meziválečném období se svými díly řadí k psychologickému proudu, po 2. světové válce podporuje komunistický režim. DÍLO • autobiografické prvky • touha po harmonii v lidských vztazích, důvěra v lásku • vykreslení lidských povah • hrdinky románů jsou ženy, které usilují o lásku Advent Vlčí jáma – román, který sleduje manželství dvou povahově protichůdných lidí, a to starší ženy, sobecké, pyšné a svárlivé, navenek laskavé, ale doma tyranské, a o 16 let mladšího manžela, dobráckého veterináře. Stereotyp života je prudce narušen příchodem osmnáctileté schovanky (sirotka) Jany, něžné a křehké dívky (Robert s Janou se do sebe zamilují). Ačkoli Klára svým chováním vše maří, je despotická a nesnášenlivá, Robert je rozhodnut, že svou ženu neopustí. Robert umírá na srdeční onemocnění, ve stejný den umírá i Klára. Jana nachází útočiště u laskavého lékaře. „Říkáš tím, že jsem stará?!“ „Dobrý bože! Kláro, nech dětinství a vezmi rozum do hrsti. Stará budeš, až budeš mít devadesát let. Dej se nejdřív vyšetřit lékařem, dej si potvrdit to, co ti říkám, a nedělej ukvapené a zlé závěry.“ „Jsem nemocná a jsem stará. Je dobře. Bude na čase udělat pořádek ve věcech. Ty víš, jak smýšlím o tvých příbuzných, za které ovšem nemůžeš, ale –“ Otčím uchopí tetu za ruce. „Vzpamatuj se, děvče! Podívej se mi do očí. Nejsi nemocná, neboj se, netrap se. Pro tvůj vlastní klid chci, abys promluvila s doktorem.“ Václav Řezáč – prošel cestou od dětské prózy přes psychologické romány až ke schématickým dílům v poválečném období. DÍLO • rozporuplnost lidské psychiky • poukazuje na příčiny i důsledky jejich chování • analýza „temných sil“, které se v člověku objevují Rozhraní Černé světlo Svědek – hlavní protagonista, méněcenností poznamenaný a nemocný stařec Kvis, je vědomým strůjcem zla, který v lidech rozpoutá temné pudy a vášně. • Emanuel Kvis je nemocný, starý muž trpící pocitem méněcennosti se zvláštní zálibou – sbírá lidské příběhy včetně lidských slabostí • díky tomu dokáže využívat lidi a probouzet v nich temné stránky, pokušení a vášně • nikdo z nich však nespáchá žádný zločin –zlo je poraženo láskou mladých lidí • symbolicky vyjádřena víra v porážku nacistů - Váš pan bratr hraje rád karty. Statkář zatne pěsti a vypadá, jako by chtěl udeřit do stolu a zařvat. Ale přikrčí se a řekne chraptivě: - Hraje proto, aby mě dráždil. - Proč by vás chtěl dráždit? Máte přece svou vůli a děláte jistě, co sám chcete. - Ví, že jsem se zařekl, že nikdy nebudu hrát, a chce mě vyprovokovat. Emanuel Kvis se nakloní dopředu, zamžiká očima a pak je široce otevře. Ach, ty jeho oči, takoví proradní jezevčíci, neslídí a nečenichají jenom po tváři, nýbrž hrabou si nory v očích druhého, chtějí dovnitř, až na dno, kde sedí kořist, schoulena a vrčíc smrtelným strachem. Egon Hostovský – prozaik, který dokázal ve svých románech postihnout pocity odcizení lidí, kteří se snaží nalézt svou identitu. V jeho prózách lze vidět vliv Dostojevského a Kafky (postavy jsou často židovského původu jako autor). Hostovský strávil více jak polovinu svého života v exilu, r.1939 uprchl před nacisty, od února 1948 dal před komunistickou diktaturou přednost životu “cizince mezi cizinci“. DÍLO • zaměření na introvertní (uzavřené) jedince • silné pocity odcizení a odloučenosti • postavy nedoká

Témata, do kterých materiál patří