(rozbor) William Sayoran - Tracyho tygr

• rozděleno na 15 pojmenovaných kapitol rozdělených na odstavce, děj řazen chronologicky

II. část

(charakterizovat)

vypravěč / lyrický subjekt (jedna z postav, vševědoucí, komentuje děj, oslovuje čtenáře…) a způsob vyprávění (ich-forma, er-forma), v poezii lyrický subjekt a jeho charakteristika)

• er-forma

postavy

• Thomas Tracy - hlavní postava celého příběhu; již odmala pociťuje potřebu mít něco, co bude jeho součástí; nakonec se tím stává tygr, upřímný, odvážný a velmi citlivý

• Tracyho tygr - černý panter, který zosobňuje vše, co člověk (Thomas) potřebuje; tvoří část Thomase; jedná se o jeho touhy a lásku; pomáhá mu proplouvat životem

• Laura Luthyová – krásná dívka do které se Tracy zamiluje, také má svou tygřici, citlivá a labilní (po rozchodu skončí v blázinci)

• Doktor Pingitzer- malý, usměvavý, starý, známý a uznávaný psychiatr, nechybí mu lidskost, dobrosrdečný ‚psychiatrii nenávidí ale lidi miluje‘

• dovozce kávy Otto Seyfgang

• nadřízený Varola

• ochutnávači Nimm, Peberdy, Ringert; později Shively

• Viola Luthy

• otec Laury

• pan Gleary - Sherman

• kapitán Earl Huzinga

• policejní náčelník Bly

• mladší policisté Splicer a Slew

vyprávěcí způsoby

• chronologický

typy promluv (odlišení řeči postav od řeči vypravěče), v poezii charakteristika verše (druh, strofa, rým, schéma…)

• přímá řeč

• polopřímá řeč vyjadřuje vnitřní monolog nebo dialog propojený s pásmem vypravěče, vyjadřuje citové stavy postav, neodděluje se uvozovkami (např. Pavel sáhl po její ruce, ne, tady nemohou zůstat.)

• nevlastní přímá řeč – vnitřní monolog postavy, neodděluje se uvozovkami (např. Pavel sáhl po její ruce, pojď, tady nemůžeme zůstat.)

• nepřímá řeč

• pásmo vypravěče – promluva, kterou pronáší vypravěč (er-formou

• monolog – souvislá a nepřerušovaná promluva jedné postavy, není součástí dialogu

• dialog – promluva dvou a více postav; rozhovor

III. část

(charakterizovat)

jazykové prostředky a jejich fce v textu;

• pohádkovost, jednoduchá stavba věty, snadné porozumění textu, jazyk přímý a spisovný, stručnost, vtip

• jednotlivá slova vyhledat, pojmenovat a citovat (uvést ukázky)

• rozlišit: slova spisovná – neutrální (pes), hovorová (spacák), knižní (oř) básnická = poetismy (luna), archaismy – slova zastaralá (hvozd), historismy – slova označující zaniklé skutečnosti (palcát), neologismy – slova nově utvořená (Smuténka), přechodníky – archaické tvary sloves (vstávajíc), citoslovce (kšá, hú, hrrr), termíny – odborné názvy (pálená cihla), slova přejatá (snowboard, ateliér),

• slova nespisovná – obecná čeština (von, pěknej), citově zabarvená slova (zlatíčko, kretén), nářeční – slova vázaná na území (šufánek), slang – mluva zájmové skupiny (perón, tělák), argot – mluva spodiny společnosti (háčko = heroin), vulgarismy – hrubé, společensky nevhodné, vulgární výrazy + zdůvodnit, proč je autor využil např. navození atmosféry historické epochy, napodobení mluvy mládeže, navození básnické atmosféry, přiblížení prožitku postavy, realistické zachycení mluvy na vsi,…