Rozbory knih

Vypravěč:
-ich forma

Jazykové prostředky:
-blankvers {desetislabičný jambický nerýmovaný verš}
-obrazná pojmenování, personifikace
-dialogy, dlouhé úvahové monology, ve kterých se Hamlet zabývá otázkou lidské existence
-vtipné, sarkastické, někdy cynické poznámky (u hrobníků na adresu zemřelé Ofélie), vážné 
výstupy tragických postav
-Hamlet hovoří ve dvou jazykových rovinách: pokud předstírá šílenství, hovoří ve dvojsmyslných 
slovních hříčkách; jinak je rozumný, rozvážný
-použití spíše delších souvětí, krátké věty v akčních momentech

Kontext autorovy tvorby:
-období 14.-16.stol, četné vynálezy a objevy, zámořské plavby (Kolumbus, Magalhaes)...
-v literatuře se objevují žánry, které byly ve středověku potlačeny
-renesance
-další autorova díla: Zkrocení zlé ženy, Sen noci svatojánské, Komedie plná omylů..

Kontext světové literatury:
-další autoři: Dante Alighieri, Francesco Petrarca, Giovanni Boccaccio ,Niccoló Machiavelli  

Citace:
„HAMLET
Být nebo nebýt. Jak to rozhodnout? Je důstojnější mlčky sklonit hlavu před potupnými šípy osudu, 
nebo vzít zbraň a příval trápení ukončit navždy vzpourou? - Zmeřít, spát a dost, už nebýt! V spánku 
najít klid po strastech duše, po tisíci ranách strpěných zaživa....“

Závěr:
Kniha má zajímavý příběh, četla se mi těžko, ale dočetla jsem jí. Není to můj styl četby.

14) Bronteová Charlotte - Jana Eyrová

Literární druh a literární žánr:
Druh – epika
Žánr - román

Časoprostor knihy:
místo: dům Reedových, dívčí škola v Lowoodu, panství Thornfield, dům a fara Riversových
čas: Není přesně určen, podle módy a zvyků se jedná o 1. polovinu 19. století

Stručný děj knížky:
O osiřelou Janu Eyrovou se nedobrovolně musela starat její tetička, která ji nakonec poslala do 
školy, aby se naučila řádnému chování a netrpěla výkyvy nálad a zuřivosti, vůči Janě to bylo 
nespravedlivé, prostě se nedokázala tetě ničím zavděčit. Strávila tam několik let jako žačka a 
později i jako učitelka. Když ji ustálené opakování činnosti přestalo bavit, rozhodla se 
porozhlédnout se po zaměstnání někde jinde. Jako vychovatelku malé Adélky ji přijala paní 
Fairfaxová, hospodyně v sídle v panství Thornfield, který patřil panu Rochestrovi, který se tu ale 
pokud možno moc nezdržoval. Když se s ním Jana seznamuje, zpočátku se jí zdá nepříjemný, ale 
nic si z toho nedělá. Později, když si jí k sobě sám volá, jí ukazuje i svou lepší část. I přesto, že jsou 
si věkově tak vzdáleni, neuvěřitelně se doplňují a tak ji nakonec pan Rochester požádá o ruku. V 
den svatby ale Jana zjistí, že je pan Rochester již ženatý, a jeho žena je stále naživu - šílená, 
vězněná nahoře v sídle Thornfield. Jana Edwarda miluje, ale za nic na světě nechce zůstat s někým, 
kdo by ji měl pouze jako milenku. Když Jana uteče, bez peněz, bez čehokoli, pan Rochester se 
začne chovat bláznivě, ale to Jana nevidí. Je ráda když přežije několik dní bez jídla, v jedné z 
vesnic, kde se jí nakonec ujme kněz Jan Křtitel a jeho sestry. Jak se později ukáže Jan je její 
bratranec. Je odhodlán dát se na dráhu kněze a chce po Janě, aby s ním odjela do Indie plnit 
povinnosti jako jeho žena, kterou ale nebude nikdy milovat. Jana odmítne. Jednou v noci slyší 
Edwardův hlas, není si jistá, ale rozhodne se, že ho musí vidět. Nachází ohořelý Thornfield a 
dozvídá se, že při požáru zemřela Edwardova šílená žena Berta, a sám pan Rochester, když ji 
zachraňoval přišel o končetiny a je slepý. Jana na to nic nedbá a vydá se ho hledat, když ho nakonec
najde, vrátí se k němu, a přece jen si ho vezme.. Mrzáka, slepého, ale stejně tak si vezme muže, 
kterého z celého srdce miluje, stejně tak, jako on miluje ji.