Ruchovci a lumírovci
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Ruchovci a lumírovci
Literární skupiny 2. pol. 19. stol.
-
1858 almanach Máj = májovci – např. Neruda, Hálek, Světlá, Arbes
-
1868 almanach Ruch = ruchovci
-
70.-80. léta 19. stol. – časopis Lumír = lumírovci
Ruchovci
-
Podle almanachu Ruch (1868) – na počest položení základního kamene ND
-
Propagovali národní hodnoty a tradice, vlastenci
-
Navazovali na májovce, ale chtěli českou literaturu osvobodit od cizích vlivů
-
Představitelé:
Svatopluk Čech
Eliška Krásnohorská
Josef Václav Sládek
Svatopluk Čech
Básník, prozaik, novinář
Přispíval do almanachu Ruch a časopisu Květy, byl redaktorem Světozoru, Lumíru i Národních listů
Proslavil se příběhy pana Broučka = tzv. broučkiády
Dílo:
Husita na Baltu – historický epos, který srovnává dobu husitských válek s bouří v lidských vztazích
Evropa – alegorický epos o lodi Evropa, která veze politické vězně do vyhnanství, přičemž jejich vzájemné neshody způsobí katastrofu
Ve stínu lípy – idylický epos založený na vzpomínkách autora na dětství, cyklus malých povídek veršem, které si vyprávějí sousedé při společném posezení
„Broučkiády“
Pravý výlet pana Broučka do Měsíce = satirická povídka s fantastickým námětem, jejímž hrdinou je pan domácí Brouček, který se (patrně ale ve snu) dostane na Měsíc, kde se setká s éterickými Měsíčňany. Je zde však zesměšňováno nejen měšťáctví pana Broučka, ale také prázdné intelektuálství a neplodné estétství reprezentované Měsíčňany, kteří nejsou schopni pochopit reálný život.
Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století = druhá satirická fantastická povídka s hlavním hrdinou měšťákem panem Broučkem, který se tentokrát dostane (opět zřejmě ve snu) do Prahy den před bitvou na Vítkově. Zajímá jej však jen vlastní prospěch, a podle toho, jak se mu to hodí, se vydává tu za husitu, tu za katolíka. V závěru příběhu Jan Žižka soudí, že není možné, abychom měli takové potomky.
Eliška Krásnohorská
Básnířka, libretistka (Smetana), spisovatelka a překladatelka
Zabývala se emancipačním hnutím žen, byla členkou a pak i starostkou Ženského výrobního spolku českého, který spoluzaložila roku 1871 s Karolinou Světlou
Josef Václav Sládek (1845 – 1912)
Spisovatel, básník, novinář a překladatel (žil v Americe)
Patří mezi zakladatele české poezie pro děti, spisovatele vlastence a představitele realismu
Dílo:
Básně
-
Na hrobech indiánských – vyjádřil své okouzlení americkou přírodou, a zároveň tragédii amerického kapitalismu, který pro zisk neváhá nemilosrdně likvidovat původní obyvatelstvo
-
Selské písně – sedlák jako symbol vlastenectví, obraz vesnice
-
České znělky – pohled na českého sedláka, který symbolizuje mravní hodnoty českého národa, vyšlo spolu se Selskými písněmi
-